Na Letenské pláni se hemžila cyklistická omladina. Pod barevnými přilbami tváře pobledlé napětím, nebo ozdobené sebevědomými úsměvy. K netrpělivě vyhlížejícímu Petrovi konečně doklusal Radek - jenže v civilu a bez kola. Roman na něj vyjel: "Co je? Za chvíli bude start naší kategorie a ty nikde. Kde máš kolo?"
"Zamknutý ve sklepě. Měl jsem o víkendu venku průšvih a táta zaúřadoval. Musíte místo mě vzít do družstva někoho jiného ze třídy. Třeba Šťovíka, koukám, že je plonkovej. Normálka nejsem jeho fanda, ale na kole umí máknout. Nebo tady Roberta, taky nejede družstva."
Vedle stojícímu Robertovi se nadšením opotily černé brýle, ale Petr zamával na Šťovíka. Ten se bleskově přihrnul: "Ukecali jste mě, jedu za vás. Můžete si gratulovat předem, jsem ve fóru!" Radek se pasoval na jeho osobního manažera. Otestoval nahuštění gum, plivl mu na přílbu a vycídil ji. Šťovík byl v sedmém nebi. Nakonec Radek vytáhl aparát: "Musím udělat pár fotek, táta mě sem pustil jen proto, že jsem řekl, že udělám pár fotek do kroniky." S výrazem profíka udělal pár snímků své favoritky Kačky ze 7. B a vrátil se ke klukům. Stačil jen dvakrát cvaknout a už rozhlas volal závodníky na start.
Odstartováno! Na obrátce byl první Roman, ale pak mu docházely síly. V cíli byl Petr druhý, čtvrtý Roman, na družstva to vypadalo nadějně. Jenže Šťovík dovedl kolo do cíle pěšky - poslední. Guma na zadním kole na znamení smutku plandala na půl žerdi. Radek zvedl hlas: "Čí to byl nápad, postavit toho poděsa? Jede bez citu a serve na obrátce gumu!"
Šťovík se hájil: "Už od startu jsem měl pocit, že mám měkčí gumu, no a ve vracečce se zula. Za to přece nemůžu!"
"Každý jen trochu závodník si gumy kontroluje," vyčetl mu Radek.
"Ale vždyť jsi je kontroloval ty sám," namítl Šťovík. Pak ho něco napadlo: "Hele, že tys mi ji upustil sám, moc rád mě nemáš a třeba ses bál, že pojedu líp než ty!"
Petr si dal hlavu na stranu a přemítavě se podíval na Radka. Že by pro žertík ohrozil výsledek družstva? Radek zrudl: "Co blbnete? Ukaž!" Sehnul se ke Šťovíkovu kolu: "Ale on je ventilek fakt trochu povolený. Ale před závodem nebyl! Počkat, taky se tu motal Robert, ten mohl mít vzteka, že jsme neřekli jemu. Pamatuji se, že se mi připletl do záběru." Šťovík se ušklíbl: "Dobrý pokus to na někoho hodit." Ale Petr se zaškrábal na obočí: "Něco mi říká, abych Radkovi věřil."
Když Radek donesl do školy fotku a ukázal na Roberta za Šťovíkovými zády, Šťovík jen ledabyle mrknul a mávl rukou: "Co to dokazuje?"
OTÁZKA PRO ČTENÁŘE
Co naši čtenáři? Budou věřit Radkovi jako Petr? A proč? A co fotka? Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.
Řešení
Minikrimi Krev v ruksaku z č. 1
"Číšník mladíkovi nepsal na účtenku, tudíž ho znát musel. Navíc mladík nezaplatil a číšník nic. Měl tedy piva darem, nebo za to maso. Když se Terina zastavila před mříží okna, mohlo to znamenat, že mladík podal maso oknem číšníkovi." "Když se kluci začali zajímat o kompromitující ruksak, mladík se k němu neznal a rychle zmizel. Spoléhal na číšníka, že mu ho schová. Číšník se prozradil, když tvrdil, že mladíka nezná." Správné řešení jsme vybrali z odpovědí V. Müllera z Bohuňovic, L. Bratů z Pelhřimova a M. Horkého z Bílého Podolí.
Výhercům gratuluje redakce a M
