Antarktický rekord
Po rekordně dlouhém letu, trvajícím bez dvou hodin 42 dnů, přistál 27. ledna v Antarktidě výzkumný balon agentury NASA. Místo gondoly s polárníky nesl přístroje zkoumající vysokoenergetické kosmické záření, neustále dopadající na zemský povrch a mající vonpůvod zřejmě ve výbuchu supernovy. Stálý vítr vanoucí kolem jižního pólu se postaral o to, že se heliem plněný balon z Antarktidy nezatoulal do severněji položených oblastí. Ledový kontinent obletěl ve výšce 37-40 km hned třikrát.
NASA
Evropa u Měsíce
Evropská sonda SMART-1, která se 15. listopadu 2004 po šestnácti měsících letu dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce, začala v lednu plnit své výzkumné úkoly. Během nejbližšího půlroku bude pátrat po zmrzlé vodě v kráterech poblíž pólů, zkoumat rozložení minerálů na měsíčním povrchu a snad odpoví i na stále otevřenou otázku, jak Měsíc vznikl.
Po americké sondě Deep Space 1, vypuštěné v roce 1998, je SMART-1 teprve druhou sondou vybavenou iontovým pohonem, jemuž odborníci předpovídají velkou budoucnost. Motor využívá elektrickou energii ze slunečních baterií k vytváření proudu xenonových iontů, který sondu "postrkuje" vpřed. Není to sice kdovíjaký silák, s minimální spotřebou paliva však vydrží pracovat dlouhé měsíce.
Solární panely mají rozpětí 14 m, sonda sama má objem pouhý 1 m3
1 atomy xenonu jsou vháněny do pracovní komory
2 katoda vystřeluje elektrony
3 magnetické pole drží elektrony v komoře
4 vznik xenonových iontů průchod kovovým sítem ionty urychluje
5 ionty dosahují rychlosti 100 000 km/h
Namodralý proud xenonových iontů tlačí sondu vpřed asi takovou silou, jakou na ruku působí list papíru položeného na dlani. Přesto sondu dopravil až k Měsíci
-von
Sdílej
9. března 2005 • 01:22 Vyšlo v ABC 4/2005
