Krab palmový je největším suchozemským krabem na světě. Váží kolem čtyř kilogramů a jeho klepetům neodolá ani kokosový ořech. Tím výčet jeho pozoruhodných schopností nekončí. Mezi kraby vyniká zcela ojedinělým čichem. Jeho mořští příbuzní hledají potravu tykadly, kterými rozeznávají různé látky rozpuštěné ve vodě. Na souši však tenhle typ tykadel nefunguje a krabi nic necítí.
Krab má dobrý nos
Krab palmový se s tímto problémem během evoluce dokonale vypořádal. Napodobil brouky, motýly a jiný hmyz a uzpůsobil svá tykadla čichání látek putujících vzduchem. Nejcitlivější je na plyny vycházející z hnijícího masa, protože ty prozrazují chutné sousto v podobě mršiny. Dovede ale vyčenichat i vodu v dešťových kalužích.
Jaroslav Petr
Internetová fáma
Tak už je to tady zase, povzdechl jsem si, když mi během jediného dne přišlo mailem od tří různých lidí varování před injekčními stříkačkami infikovanými virem
HIV, které nás prý ohrožují v pražských kinech a v metru. Možná se k vám podobná hororová zpráva dostala také - vysílalo ji dokonce i rádio Frekvence 1. Poprvé jsem tento mail dostal už před několika lety.
Tehdy se v něm psalo o Paříži, nyní tedy došlo i na Prahu. V obou případech se jedná o tzv. hoax - úmyslně vypuštěnou fámu, kterou naivní lidé přeposílají dál, čímž zanášejí internetovou komunikaci balastem. Je to vlastně jistá forma spamu - nevyžádané pošty, která většinou obsahuje reklamní sdělení. Tentokrát byla poslána s dobrými úmysly, ale škodu může napáchat stejnou. Více informací o internetových fámách najdete na www.hoax.cz.
-von-
Odlož a nestarej se!
Takovým způsobem budeme nabíjet mobilní telefony v blízké budoucnosti. Britští vědci vyvinuli nabíječku v podobě podložky. Na ni stačí jakýkoliv mobilní přístroj (mobil, MP3 přehrávač, PDA, foťák atd.) položit a on se začne sám nabíjet. Jak je to možné?
SplashPad, jak se speciální podložka jmenuje, lze volně přeložit jako stříkající podložka, což trefně vyjadřuje princip jejího fungování. Doslova totiž vstřikuje energii do baterie nabíjeného přístroje. Po připojení ke zdroji elektrického napětí, ať už je to elektrická zásuvka doma či v automobilu, začne podložka vysílat elektromagnetické vlny, generované miniaturními cívkami uvnitř podložky. Ty jsou určeny přijímači na baterii přístroje. Uvnitř baterie se magnetická energie mění opět v elektrickou.
-lež-
Kolem světa za 71 dní
V době Julese Verna byla za výkon hodný obdivu považována cesta kolem světa za 80 dní. Dnes, v éře tryskových letadel, by o napínavém závodě s časem nemohlo být ani řeči. Za stejnou dobu se dá stihnout luxusní dovolená. Pokud si však člověk za dopravní prostředek nezvolí malou jachtu a nevyrazí s ní sám na širý oceán - tak jako osmadvacetiletá Angličanka Ellen MacArthurová. Dobrodružnou plavbu šťastně ukončila 7. února. Zemi obeplula za
71 dní, 14 hodin, 18 minut a 33 vteřin, o více než 32 hodin překonala rekord Francise Joyona z loňského února. Potýkala se s bouřemi i bezvětřím, vyhýbala se ledovým krám a jednou se prý málem srazila s velrybou. K úspěchu statečné ženě pomohly moderní technologie. Její trimaran (jachta se třemi trupy) byl vyroben z uhlíkových vláken a podpůrný tým ji prostřednictvím satelitního telefonu průběžně informoval o předpovědi počasí a mořských proudech.
-von-
Robokoule
Jaroslav Petr
Fotbal spravedlivější?
Současná aféra německého rozhodčího Roberta Hoyzera, jenž sázel na zápasy, které sám řídil, dobré pověsti fotbalu moc neprospěla. O tom, jak fotbal dovedou (z)řídit rozhodčí u nás, ani nemluvě. Naději pro férovější budoucnost představuje nápad německé firmy Cairos Technologies - alespoň pokud jde o nezávislé a přesné určení, zda míč překročil brankovou či autovou čáru. Hlídat góly a auty by měl míč sám. Přesněji vysílač v míči ukrytý.
Nová technologie má podporu předsedy FIFA Seppa Blattera, o jejím použití na mezinárodní úrovni se mělo jednat 26. února (po uzávěrce ABC). Možná už tedy víte, za jak dlouho (a zda vůbec) se tato vymoženost na světových stadionech objeví.
-von-
Život naložený v soli
Kde je na celém světě nejslaněji? Na prvenství kandidují velmi slané vrstvy vody při dně Středozemního moře. Na několika místech tu každý litr vody obsahuje skoro půl kilogramu soli. Nechutně slaná sójová omáčka jí nemá ani polovinu a méně slané je i pověstné Mrtvé moře (na obr.) s 350 gramy solí na litr. Nizozemští vědci s velkým překvapením zjistili, že „přesolená“ středomořská voda hostí život. Odhalili tu sedmdesát dosud neznámých bakterií a doufají, že z nich získají nové látky využitelné v chemickém průmyslu. Běžná chemická činidla ve velmi slaném prostředí selhávají. Látky z podmořských bakterií by měly vydržet. Nález z hlubin je příslibem i pro hledání života na cizích planetách. Přesvědčili jsme se, že po živých organismech se musíme rozhlížet i tam, kde bychom je vůbec nečekali.
Jaroslav Petr
Evropská novinka
Necelé dva měsíce po prvním startu nejsilnější americké rakety Delta IV Heavy (viz ABC č. 2) úspěšně odstartovala i nejsilnější raketa evropská.
Ariane 5 ECA vynesla 12. února do vesmíru dva satelity - jeden komunikační a jeden vědecký, zkoumající chování kapalin v prostředí s mizivou gravitací. Na palubě byl i 3,5 tuny těžký modul, který monitoroval chování rakety během letu. Ariane 5 ECA je schopna vynést 9,6 tuny nákladu na geostacionární dráhu, na níž satelit oběhne Zemi přesně za den, takže „visí“ stále nad stejným místem. Evropa s novou raketou uspěla až napodruhé. První pokus se uskutečnil 11. prosince 2002, krátce po startu se však objevily vážné potíže a raketa musela být zničena.
-von-
Roztoči si nestelou
Konečně! Konečně dal někdo za pravdu nám bordelářům. Stephen Pretlove z Kingstonské univerzity (Velká Británie) přinesl důkazy pro tvrzení, že ustlaná postel možná působí esteticky, ale rozhodně neprospívá našemu zdraví. Podvědomě jsme to dávno tušili, ale teprve teď máme v rukou vědecky podložený argument, nad kterým milovníci pořádku nemohou mávnout rukou. Ustlaná postel se nestačí vyvětrat, takže se v ní udržuje teplo a vlhko, v němž si lebedí mikroskopičtí roztoči živící se šupinkami naší kůže. Jejich výkaly vyvolávají alergii a astmatické záchvaty.
Zato z rozestlané postele, která pořádně vyschne, roztoči v hrůze prchnou. Poněkud méně optimistické je další zjištění britského vědce: v boji s roztoči pomáhá i pravidelný úklid. Ale to jsme asi také všichni tušili.
-von-
Ukaž zuby!
Čím si cpali břicha naši pradávní předci? To se odborníci pokoušejí zjistit studiem jejich zubů. Zuby bývají nejlépe zachovanou částí nalezených koster a z jejich tvaru a opotřebení (mikroskopických škrábanců a obroušení) se dá určit, čím se jejich majitel živil. Dříve antropologové zuby zkoumali pouhým okem nebo pomocí elektronového mikroskopu. Nová technika vyvinutá na Arkansaské univerzitě (USA) je mnohem spolehlivější. Laserový paprsek zub proměří a počítač ze zjištěných údajů vytvoří podrobný trojrozměrný model. Ten je možno srovnat se zuby současných primátů, jejichž potravní zvyklosti známe. Metoda byla zatím vyzkoušena na zubech australopitéků a prvních zástupců rodu Homo. Výsledky potvrdily starou teorii: zatímco australopitékové se živili hlavně semeny, ořechy, kořínky a hlízami, první lidé si už pochutnávali na mase.
-von-
