Milé čtenářky, milí čtenáři,

Sdílej
 
po stránkách nejrůznějších pestrobarevných časopisů se potlouká bezpočet hvězdiček, které za pomíjivou slávu vděčí jen své schopnosti mile se usmívat do objektivu a vesele brebentit před televizní kamerou. V té záplavě obyčejných lidí, jimž světlo reflektorů dodává zdání výjimečnosti, se čas od času objeví tvář jakoby z jiného světa. Ze světa, v němž lidé něco opravdu dovedou a mají svou vlastní osobnost.

po stránkách nejrůznějších pestrobarevných časopisů se potlouká bezpočet hvězdiček, které za pomíjivou slávu vděčí jen své schopnosti mile se usmívat do objektivu a vesele brebentit před televizní kamerou. V té záplavě obyčejných lidí, jimž světlo reflektorů dodává zdání výjimečnosti, se čas od času objeví tvář jakoby z jiného světa. Ze světa, v němž lidé něco opravdu dovedou a mají svou vlastní osobnost.
Vojta Kotek dnes patří k nejznámějším tvářím České republiky, ale nic nenasvědčuje tomu, že by byl z těch, jejichž plakát si fanoušci a fanynky jeden den pověsí nad postel a druhý den ho nemilosrdně přelepí novým idolem, který právě přinesla nějaká módní vlna. Jednu z hlavních rolí ve filmu Snowboarďáci totiž získal mladík, který dostal do vínku hned několik talentů. Přesvědčí vás o tom v rozhovoru na straně 22 až 24. Hraje, dabuje, zkouší točit vlastní filmy a má hudební skupinu. Není to kapela vymyšlená schopnými pány v pozadí jako továrna na peníze, nechrlí do rádií nasládlé hity o lásce. Její muzika se vám líbit může a nemusí, ale jedno jí nikdo upřít nemůže - je svobodná, nic si nedělá z pomíjivého vkusu masového publika. Není to tak dávno, co Vojta vyrostl z věku našich čtenářů. Jak vidno, prosadit se může každý, kdo něco opravdu umí, a je jedno, kolik mu je. Jistě, slávy se dočkají i mnozí, kteří neumějí nic zvláštního. Ale o těch se v ABC nedočtete.