Svět 2005

Ropa na Aljašce

V minulém čísle ABC jsme se podívali na Aljašku. Shodou okolností v den, kdy ábíčko odešlo do tiskárny, dostala ochrana aljašské přírody pořádně na frak. Americký Senát schválil 17. března těsnou většinou 51:49 otevření ekologicky cenné oblasti na severovýchodě Aljašky u hranic s Kanadou pro těžbu ropy.
V dosud přísně chráněné oblasti Arctic National Wildlife Refuge, která je mimo jiné domovem ledních medvědů a karibu, by se až do roku 2025 měl těžit milion barelů ropy denně, což představuje 4 procenta americké denní spotřeby. Aby se mohutné vrtné soupravy dostaly tundrou plnou mokřadů na místo těžby, bude třeba pro ně vybudovat „ledové dálnice“. Na zmrzlou
tundru se v zimě nastříká voda, která vytvoří 15 cm silnou vrstvu ledu. Ochránci přírody jsou zděšeni. Obávají se, že další podobná rozhodnutí budou následovat. Těžaři si totiž brousí zuby i na chráněná území na Floridě a v Kalifornii.
-von

Chytrý vyhledávač

Nebaví vás probírat se záplavou nezajímavých údajů, jež se na vás vyhrnou z počítače po zadání dotazu internetovému vyhledávači? Není divu. Odborníci odhadují, že nepotřebný balast tvoří přinejmenším polovinu toho, co pro nás vyhledávače najdou. Úlevu slibuje „chytrý“ vyhledávač vyvíjený americkými vědci z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii. Ten sleduje, co jednotlivý uživatel internetu hledá a co z vyhledaných informací nakonec použije. Postupně si udělá představu o zájmech svého klienta a při dalším hledání je bere na zřetel. Díky tomu servíruje jen ty informace, které považuje za zajímavé pro tazatele. Zatím odzkoušelo „chytrý“ vyhledávač 30 studentů a ti s jeho pomocí našli to, co hledali, za polovinu obvyklého času.
Jaroslav Petr

Věčný ekospánek

Chránit přírodu neznamená jen čistit studánky a třídit odpad. Budoucnost planety určujeme i každý den v obchodě, když se rozhodujeme, jaké výrobky si koupíme. Výroba a budoucí likvidace některých z nich spotřebuje obrovské množství surovin a energie, jiné jsou o poznání šetrnější. Platí to i o zboží, které se hned tak v nějakém supermarketu neprodává. Belgická firma Arteus nabízí ekologicky šetrné rakve a urny na popel. Jsou vyrobeny z celulózy a minerálních látek, můžeme si připlatit za ozdoby z peří. Mám být morbidní? Chránit přírodu teď nemusíme jen zaživa do roztrhání těla, ale i po smrti - do rozkladu těla. Lákavá představa, co říkáte?
Contrast

Malý velký třesk
Vesmír se všemi planetami, hvězdami, galaxiemi či černými dírami vznikl před 15 miliardami roků obrovskou explozí, pro niž se mezi astronomy ujalo označení Big Bang čili velký třesk. V prvních okamžicích
velkého třesku měl zárodek vesmíru zanedbatelné rozměry. Panoval v něm však žár miliard stupňů a všechny atomy byly „roztaveny“ do směsky nepatrných částic. Americkým vědcům v Brookhaven National Laboratory se nedávno povedlo velký třesk zopakovat - byť jen v malém a na pouhou chviličku. Hrstka atomů pod obrovským tlakem a ve vysokém žáru na nepatrný zlomek vteřiny „roztála“. Zároveň tak trošku i „třeskla“, protože uvolnila nečekaně velké množství energie.
Velký třesk samozřejmě nikdo neviděl. Výsledek pokusu amerických vědců však dokazuje, že naše představy o notně divokém zrodu vesmíru jsou správné.
Jaroslav Petr

Někdo se dívá
Účastníci pokusu na Harvardově univerzitě (USA) byli vyzváni, aby darovali peníze na veřejně prospěšné účely.
Někteří se rozhodovali o samotě a předpokládali, že se výši jejich daru nikdo nikdy nedoví. Další hleděli při rozhodování do tváře Kismetovi - robotovi, který umí změnou mimiky reagovat na výraz lidské tváře. Lidé „sledovaní“ Kismetem darovali o třetinu více peněz než ti, kteří „pod dozorem“ robota nebyli.
Nesobecké chování se vyvinulo v dobách, kdy předkové člověka žili v malých skupinkách. V takové situaci se sobectví nevyplácí. Pokud o vás ostatní vědí, že myslíte jen na sebe, těžko vám někdo v nouzi pomůže. Proto se účastníci pokusu chovali méně sobecky, pokud na sobě cítili zkoumavý Kismetův pohled. Věděli, že mají co do činění s pouhým robotem, ale podvědomá reakce zděděná po dávných předcích, kteří si s rozdíly mezi lidmi a roboty nemuseli lámat hlavu, zafungovala spolehlivě.
-von

Sírový elixír mládí
Který živočich se dožívá nejvyššího věku? Kupodivu by to mohl být mořský červ Lamellibranchia luymesi, žijící poblíž horkých pramenů na dně Mexického zálivu. V temné hlubině, kde ze dna vyvěrá hustá slaná voda o teplotě kolem 160 oC, žije spokojeně více než 250 roků. Kde bere na tak dlouhý život sílu? Dodává mu ji pestré společenství bakterií, které vyrábí sloučeniny síry "nabité" energií. Červ čerpá sirné sloučeniny od mikrobů zvláštními výběžky připomínajícími kořeny rostlin. Když z nich "vysaje" všechnu sírovou energii, vyloučí "vycucané" látky z těla ven. Tam se jich zmocní bakterie a opět je "dobijí". Vědci zjistili, že bez přílivu sírového "energetického nápoje" by se červ dožil stěží čtyřiceti let.
Jaroslav Petr

Raketoplány se vracejí
Na floridském mysu Canaveral vrcholí přípravy na start raketoplánu Discovery. Půjde o první let raketoplánu od 1. února 2003, kdy při návratu z oběžné dráhy explodovala Columbia. Neštěstí tehdy zavinil kus izolační pěny, který se při startu uvolnil z vnější palivové nádrže a poškodil ochranný panel na levém křídle raketoplánu.
NASA proto učinila řadu opatření, která by měla pravděpodobnost havárie snížit na minimum. Raketoplán sestávající z více než 30 000 částí jistě nikdy nebude zcela bezpečný, největší slabiny se však snad podařilo napravit.
Discovery by měl odstartovat 15. května. Doveze zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici a dopraví na ni několik technických zařízení, z nichž nejdůležitější je bezesporu nový gyroskop, který je nezbytný pro udržení stanice na správné oběžné dráze.
-von