Abeceda zajímavostí

Sdílej
 
Těm z nás, kteří na klávesnici loví písmenko po písmenku a používají k tomu jeden až dva ukazováčky, je celkem jedno, jakou klávesnici používají. Pokud se však člověk naučí psát deseti prsty, při delším psaní na tradiční klávesnici dostane křeče do prstů, bolí ho zápěstí, v horším případě celé paže, krk, záda.

Ruce vzhůru!
Těm z nás, kteří na klávesnici loví písmenko po písmenku a používají k tomu jeden až dva ukazováčky, je celkem jedno, jakou klávesnici používají. Pokud se však člověk naučí psát deseti prsty, při delším psaní na tradiční klávesnici dostane křeče do prstů, bolí ho zápěstí, v horším případě celé paže, krk, záda.
Řada výrobců proto přemýšlí jak klávesnici vylepšit. Většina vylepšení je založena na tom, že se tradiční klávesnice „rozlomí“ na levou a pravou polovinu a každá se natočí a vytvaruje tak, aby na ni ruka, která ji obhospodařuje, pohodlněji dosáhla. Ale postavit obě poloviny na výšku, jako to udělala firma SafeType, k tomu je už zapotřebí pořádná designérská odvaha. Zpětná zrcátka pro nezkušené psavce jen doplňují už tak dost podivný vzhled tohoto vynálezu.
Člověk aby při jeho použití váhal, zda píše na počítači, řídí motorku nebo hraje na tahací harmoniku.
-von

2005: rok tyranosaura
Tyrannosaurus rex letos slaví sté narozeniny - tedy alespoň jako vědecky popsaný živočišný druh. A oslavy probíhají opravdu ve velkém stylu.
Kdysi živý

V rámci světové výstavy Expo 2005 je v Tokiu k vidění největší a nejzachovalejší kostra tyranosaura, která byla kdy nalezena. Dinosaurus dostal přezdívku Sue po Susan Hendricksové, která jej objevila v roce 1990 v Jižní Dakotě. Třináctimetrová kostra je zachována z více než 90 procent.

Jako živý

Londýnské přírodopisné muzeum se od * března může chlubit novým tyranosaurem. Počítačem řízený model napodobuje pohyby pravěkého ještěra a díky senzorům pozná, co se kolem něj děje. Takže pozor, s jeho patnácticentimetrovými zuby nejsou žádné žerty!

Skoro živý

Senzační zpráva přišla z USA. Zkamenělina zadní končetiny tyranosaura nalezená v Montaně vypadala na první pohled docela obyčejně. Ale po rozpuštění povrchových minerálů se objevilo něco velmi neobvyklého: průhledná, pružná vlákna připomínající cévy. A také cosi nápadně podobného červeným krvinkám a kostním buňkám. Vědci se zatím zdráhají potvrdit, že jde skutečně o zbytky organické tkáně. Jurský park se určitě konat nebude, genetická informace obsažená v DNA je přece jenom příliš zranitelná a 68 milionů let nemohla přečkat bez úhony. Ale i z pouhých zbytků bílkovin bychom se mohli dozvědět mnoho nového o vztahu dinosaurů a současných živočichů.
-von