Squash patří mezi takzvané raketové sporty. Jde o sporty, při nichž se míček odehrává raketou drženou v ruce. Určitě si na některé z nich okamžitě vzpomenete, jistě, třeba na tenis, stolní tenis nebo badminton. Ovšem squash bychom mohli považovat za "raketový" i z jiného důvodu než z hlediska používaného náčiní: je totiž natolik rychlý, že hráč musí mít skoro takový postřeh, jako by kočíroval kosmickou raketu. Proto se o něm říká, že je to sport jedenadvacátého století. Klade vysoké nároky nejenom na naši reakční pohotovost, ale také na dynamiku, fyzickou kondici, psychickou odolnost spojenou se schopností řešit tvůrčím způsobem rozmanité herní situace.
Nejdřív získejte fyzičku
Ve squashi totiž dochází k obrovskému výdeji energie - během jedné hodiny se pohybuje mezi 2100 až 2500 kJ - a to je skoro třikrát víc než kupříkladu u tenisu. Jakmile na to nejste připraveni, po dvou třech výměnách nebudete moci popadnout dech, nohy se vám promění v betonové sloupy a místo míčku budete vidět rozpálenou kometu, která vás míjí, aniž byste byli schopni ji zasáhnout. Ale až začnete hrát pravidelně, zlepšíte si kondici a zvyknete si na vysokou zátěž, všechno bude snazší.
Míčky
Squash už velmi záhy - na rozdíl od tenisu - přináší radost ze hry. Do černého gumového míčku vážícího třicet gramů není těžké se trefit, a když ho raketou pěkně zčerstva pošleme proti přední stěně, tak pochopíme, proč se tomuhle sportu říká squash: podle mlasknutí, které při nárazu na zeď vydává! Protože míček letí rychlostí až 150 kilometrů v hodině, při přímém zásahu do oka může dojít k nepříjemnému úrazu. Ale tomu se dá čelit speciálními brýlemi, které neomezují v rozhledu, nicméně spolehlivě chrání zrak.
Jinak míčků je několik druhů a platí, že čím tvrdší míček, tím víc vyhovuje začátečníkům (protože se lépe odráží, má vyšší odskok a tím se snadněji dosahuje). Měkčí si vybírají zkušenější squashisté, kteří jsou schopni okamžitě vystartovat a zasáhnout i míček, jenž se sotva odrazil od podlahy.
Ať je míček jakýkoliv, před každou hrou se musí zahřát, aby byl náležitě čilý. Studený míček je líný jako kus syrového masa. Zahřívání probíhá jednoduše: několik minut pálíme míček proti stěně, dokud nás nehřeje v dlani. Potom můžeme jít na "věc". Pochopitelně, máme-li speciální raketu.
Rakety, obuv, oblečení
Průměrná váha rakety je 150 - 160 gramů, nejlevnější (hliníkové) přijdou zhruba na 600 - 800 korun, ty nejkvalitnější z titanových slitin jsou několikanásobně dražší (stojí kolem 4000 korun), ale vyznačují se skvělou pevností, pružností, a hlavně - jsou lehounké: ty nejlehčí váží pouhých sto dvacet gramů! Také se neobejdeme bez sportovní obuvi s pružnou světlou podrážkou - na tu jsou všude velmi přísní, protože tmavá podešev zanechává na palubovce ošklivé šmouhy, které se špatně odstraňují. Na sebe si můžeme vzít nějaké tričko a šortky či sportovní trenýrky. Oblečení nerozhoduje o výkonnosti, pouze o našem dobrém pocitu.
Kurty
Kurt si pronajímáme většinou na jednu hodinu (dvě vydrží jenom opravdoví profíci) a cena je závislá na denní době, v níž hrajeme. Dbáme také, abychom nechodili na poslední chvíli. Vždycky musíme mít k dobru nějakou časovou rezervu na převléknutí, a především na důkladné rozvičení a protažení, kterému se říká strečink. Není nic horšího než rovnou začít hrát: v takovém případě hrozí natržení svalu či šlachy, vymknutí kotníku.
Fair play hra
Squash je - jako každý sport, pocházející z Anglie - založený na fairplay přístupu. Základem je neohrozit svého soupeře, a to nejenom tím, že bychom ho mohli trefit míčkem, ale také nebezpečným nápřahem rakety, který může poznamenat i velmi odolný chrup. V soutěžních zápasech o tom, jestli se bude výměna opakovat nebo ne, rozhoduje rozhodčí, ale když jde o zápasy ryze amatérské, mezi kamarády, spolužáky či kolegy, a tudíž bez rozhodčích, měli by si hráči mezi sebou vyhovět.
Pravidla
Při squashi je nezbytně nutné zahrát míček na přední stěnu nad takzvaný tin, což je plechová nebo dřevěná deska přes celou šířku její spodní části. Přitom míček může maximálně jednou dopadnout na zem, ale také nemusí - pokud jej vezmeme raketou přímo ze vzduchu volejem. Squashový kurt jsme už jednou připodobnili ke kleci, která má čtyři stěny. Nejsou jen pro ozdobu. K zasáhnutí přední stěny můžeme míček odehrát odrazem od kterékoliv jiné, takže není neobvyklé, že se nejprve odpíchne od zadní, potom otře o boční a nakonec přisviští tam, kam má. Hraje se na tři vítězné sety, po skončení každého setu bývá půldruhé minuty dlouhá přestávka.
Hlava
Struny jsou u této rakety rozmístěné do tvaru vějíře (na rozdíl od ostatních raket, kde jsou struny v hlavě rovnoběžně). Ve spodní části hlavy jsou struny blíž u sebe, což hráči umožňuje lepší kontrolu nad míčem. Směrem ke špičce hlavy jsou struny dál od sebe (než u běžných raket), což umožňuje hrát silnější údery. Tento model výpletu umožňuje hráči kontrolovat míč na raketě i při mimořádně rychlých úderech.
Rukojeť
Grip neboli rukojeť je u všech squashových raket stejně velký (na rozdíl od tenisových, kde si raketu vybíráme podle velikosti gripu). Hráč si pomocí omotávky z umělé kůže přizpůsobí velikost gripu velikosti své ruky. Čím kvalitnější omotávka je, tím lépe saje pot.
Chránič hlavy rakety
Plastový chránič zabraňuje poškození rakety i jejímu zlomení při častém kontaktu se stěnami kurtu. Uvnitř chrániče jsou gelové pásky zvyšující jeho trvanlivost.
Krček
Kolem rýhovaného krčku je omotáno deset hlavních strun - tím vzniká větší dotyková plocha rakety s míčkem a údery mohou být ještě silnější. Takto vybavené jsou pouze squashové rakety od firmy Pro Kennex
Označení míčků
modrá tečka - rychlý (tvrdý) pro začátečníky, žlutá - nejpomalejší (nejměkčí) pro profesionály, červená - středně rychlý, bílá - pomalý
LEGENDA
Jako každý sport má i squash svoje legendy. Jahangir Khan z Pákistánu (narozen v roce 1963) během své dlouhé kariéry dokázal něco, co se v jiných sportovních odvětvích stěží někomu podaří: nikdo na světě jej neporazil dlouhých pět let a sedm měsíců. A vyhrál více než osm set zápasů za sebou bez jediné prohry. V letech 1981 až 1985 a 1987 až 1988 se stal profesionálním mistrem světa. A od roku 1981 do roku 1991 pokaždé zvítězil na British Open - nejprestižnějším squashovém turnaji (znamená totéž co Wimbledon pro tenisty).
