Hvězdné války: Pomsta Sithů

Film Hvězdné války: Epizoda IV - Nová naděje zahájil před čtvrtstoletím nejen novou éru kinematografie, ale také nám otevřel cestu do alternativního vesmíru, kterému vládne tajemná Síla.

Od té doby vzniklo celkem šest celovečerních filmů (ten poslední, v linii příběhu však třetí, s podtitulem Pomsta Sithů, bude mít u nás premiéru 19. května), několik televizních filmů, desítky počítačových her a mnoho knižních a komiksových dobrodružství. Z Hvězdných válek se stal jeden z nejkomplexnějších a nejúžasnějších fantastických světů, jaké známe.

BOJ MEZI DOBREM A ZLEM

Během celých sto tisíc let, kdy se všemožné příběhy Star Wars odehrávají, tu vždy byl konflikt, svár nebo boj. Boj mezi dvěma principy, mezi dobrem a zlem, mezi řádem a chaosem, mezi centralistickými tendencemi i mezi snahami opačnými, odstředivými. Věčný konflikt je základem všech příběhů Hvězdných válek. Nad vším tu stojí ona mocná univerzální energie - Síla. Je to pole generované všemi živými bytostmi a spojující celou galaxii světa Star Wars. Světlé strany Síly lze využívat pro naplnění principů dobra, pro dosažení poznání, klidu a vyrovnanosti, což dělají členové Řádu rytířů Jedi. Naproti tomu temná strana Síly je naplněna strachem, hněvem a násilím a je spojencem temných rytířů Jedi, kteří si říkají Sithové. Původně šlo o humanoidní druh či rasu, pohlcenou temnou stranou Síly a vedenou tradiční linií temných pánů ze Sithu s titulem Darth. Těmi se stávali ti rytíři Jedi, kteří využívali temnou stranu Síly. Po staletí si temní páni předávali zkušenosti postupně z mistra na žáka, takže vždycky byli nejvýše dva - mistr a adept. Tradičně je za pravlast Sithů považována planeta Korriban, kde jsou hrobky s mumifikovanými ostatky prvních darthů. ZA VŠÍM HLEDEJ SÍLU

Využívání Síly je podmíněno třemi etapami, kterými musí rytíř Jedi nebo Sith projít: sebekontrolou, empatií a alternací. Podstatou sebekontroly je ovládnutí Síly ve vlastním těle, s její pomocí pak rytíř Jedi dokáže kontrolovat vlastní tělesné pochody. Empatie neboli vcítění odhaluje rytíři Jedi zdroje Síly všude kolem něho a pomáhá mu se s nimi spojit. A konečně alternace umožňuje s pomocí Síly manipulovat okolní realitou jako třeba pohybovat předměty, vytvářet iluze nebo ovládat mysl druhých. Skutečný rytíř Jedi je omezen tím, že Sílu může využít pouze k vlastnímu poznání nebo obraně, nikdy ne k útoku. Naproti tomu sithové mohou Sílu využívat i k útoku a s oblibou to také činí. Dokážou pomocí Síly metat na protivníka různé předměty, na dálku ho škrtit (v čemž vynikal zejména Darth Vader), nebo ho usmažit elektrickými blesky (což byla zase specialita císaře Palpatina). Jediové si naopak díky Síle dokážou zlepšit smysly a podobně.

ZBRAŇ CIVILIZOVANÝCH ČASŮ

Hlavní a jedinou zbraní jediů i sithů a také znakem jejich příslušnosti k řádu je světelný meč. Byl vynalezen deset tisíc let před událostmi obou filmových trilogií a skládá se z rukojeti čili jílce a barevně zářící energetické čepele, která proniká vším kromě několika speciálních materiálů a sebe samé. Znamená to, že úder světelným mečem nelze vykrýt ničím jiným než dalším světelným mečem. Podle tradice si každý jedi vyrábí meč sám jako součást výcviku. Lze ho sestavit buď během několika dnů, je-li to zapotřebí, nebo si s ním pohrát i řadu měsíců.

V ÚTROBÁCH ZBRANĚ

Jílec světelného meče je dlouhý dvacet až třicet centimetrů a skládá se z baterie a soustavy jednoho až tří adeganských mnohobokých krystalů, které soustřeďují energetický tok do konkávního emitoru, kde se energie zviditelňuje jako válcový barevný paprsek dlouhý asi jeden metr. Po zapnutí vydává světelný meč trvalý hluboký hukot způsobený proudící energií.
Jednokrystalové meče mají stálou délku čepele, kdežto u vícekrystalových variant lze délku a rozkmit čepele regulovat spínačem na jílci. Barva čepele, kterou si jedi obvykle sám vybere instalací vhodného krystalu, má především identifikační funkci.
Podle některých zdrojů vyjadřuje i hierarchii v řádu - fialovou čepel používá představený rady, zelenou mistr a modrou adept. Kromě těchto barev se vyskytují i další - oranžová, žlutá či purpurová.
Sithové si oblíbili červené čepele.
UMĚNÍ MISTRŮ

Světelný meč lze vyrobit v několika variantách, které určují i následný způsob boje - kratší varianty jílce (případně i prohnutý, jako měl hrabě Dooku) slouží k techničtějšímu šermu. Delší a třeba i dvoučepelové, jako měl Darth Maul nebo kdysi dávno temný pán Exar Kun, jsou vhodnější k silovému boji. Šerm dvěma meči současně klade velké nároky na koordinaci pohybů.
Zářící čepele mečů mají také výstražnou funkci a upozorňují na přítomnost strážců pořádku, kterými byli jediové po staletí. Základní dovedností při boji světelným mečem je vedle běžných šermířských výpadů a krytů i schopnost odrážet blasterové střely. Ve vhodný okamžik lze mečem i hodit a zasáhnout soupeře nebo jím narušit okolí a strhnout na protivníka strop.
Světelný meč se skvěle hodí k jedijskému způsobu zneškodnění poraženého soupeře, který není zabit, ale je mu useknuta ruka se zbraní. Ve filmech to je osud řady postav včetně Anakina Skywalkera čili Dartha Vadera a jeho syna Luka.

VÁLKY, VÁLKY, VÁLKY

Věčný konflikt se ve Hvězdných válkách neodehrává jen mezi jedii a sithy, ale také mezi nejrůznějšími politickými frakcemi a armádami. V galaxii Star Wars vlastně vždycky zuřila nějaká válka. Původní filmová trilogie se odehrávala v době galaktické občanské války, kde proti sobě stálo Impérium a zbytky někdejších příznivců Nové republiky, rebelové neboli Aliance. V nové trilogii je to Nová republika na jedné straně a Obchodní federace na straně druhé v Epizodě 1. V Epizodě 2 vypuknou klonové války, kdy se proti republice postaví separatisté sdružení v Konfederaci nezávislých systémů. V nejnovějším filmu, v Epizodě 3 zvané Pomsta Sithů, se všechno poněkud zamotá - nejprve si to spolu zase rozdají separatisté a republika, ale nakonec to dopadne ještě trochu jinak. O bitvy ve vesmíru i na Zemi a o souboje se světelnými meči ale určitě nepřijdeme. Vždyť to jsou přece Hvězdné války!

BLASTER

Nejrozšířenější zbraň v galaxii vyráběná v bezpočtu variant a provedení. Její účinky se pohybují od omráčení až po úplnou anihilaci. Pro střelbu z blasteru se využívá speciální plyn, jehož částice se uvnitř zbraně vybudí a následně promění ve světelný paprsek. Ten se dále soustředí soustavou prizmatických krystalů a nakonec opustí hlaveň v podobě zářícího paprsku či záblesku - „střely“ obsahující částice s vysokým energetickým potenciálem, které po zásahu způsobují rozsáhlé škody. Viditelné světlo paprsku je neškodným vedlejším produktem.

VIBROČEPELE

Kromě světelných mečů se ve Star Wars používají další technologicky vyspělé „chladné zbraně“, založené na energeticky iniciovaných mikrovibracích na molekulární úrovni. Vibromeče nebo vibrosekery, oblíbené zvláště gamorreanskými „prasečími“ strážemi Jabby Huta, se skládají z baterie a ultrasonického generátoru, který rozechvívá čepel zbraně tisíci mikrovibracemi za vteřinu. Vibrační čepele tak dokážou pronikat do materiálu už při nepatrném vnějším tlaku.

HYPERPOHON

Technologie mezihvězdné dopravy, která je nezbytná pro existenci
galaktické civilizace, byla ve světě Star Wars vynalezena dvacet pět tisíc let před událostmi filmových trilogií. Hyperpohon je zařízení schopné uvést vesmírné plavidlo do nadsvětelné rychlosti a proniknout do hyperprostoru. To je časoprostorová dimenze, která ve Star Wars existuje v přímé konvergenci se skutečným vesmírem. Znamená to, že každé místo skutečného vesmíru má svou jedinečnou alternativu v hyperprostoru. Proto také loď cestující vesmírem určitým směrem pokračuje po průchodu do hyperprostoru stejným směrem a ke stejnému cíli. Tělesa ve skutečném vesmíru vrhají do hyperprostoru „stíny“, s nimiž je třeba počítat, aby nedošlo ke srážkám. Do hyperprostoru nelze proniknout, je-li na blízku gravitační zdroj (například planeta), čehož využívají tzv. interdikční křižníky, lodě vybavené obřími gravitačními studněmi, bránícími okolním lodím uniknout do hyperprostoru.