Obrázky z tunelu

Jak nahlédnout do lidského těla a nerozřezat kvůli tomu pacienta na kousky? Lékaři mají naštěstí k dispozici hned několik metod, díky nimž mohou nechat skalpel i nepříjemné sondy v šuplíku. MRI neboli zobrazování pomocí magnetické rezonance patří k nejdůmyslnějším.

Základem metody MRI je složitý fyzikální jev. Zjednodušeně ho můžeme popsat jako odpověď atomových jader (v tomto případě jader atomů vodíku v tkáních lidského těla) vystavených silnému magnetickému poli na působení krátkovlnného elektromagnetického záření. Tuto odpověď umí přístroj zaznamenat a vytvořit na jejím základě obraz zkoumané tkáně. (Podrobněji vysvětluje princip metody ilustrace na str. 46.)

MAGNETICKÝ ZÁŽITEK

Pacient je uložen na stůl přístroje, na vyšetřovanou část těla je přiložena povrchová přijímací cívka a stůl zajede do krátkého tunelu, v němž vyšetření probíhá. Asistent vede vyšetření pomocí počítače ve vedlejší místnosti. Řídí se instrukcemi lékaře-radiologa, který určuje, jaká tkáň se má zobrazit a jaké onemocnění je třeba odhalit nebo vyloučit.
Jednoduché vyšetření trvá kolem dvaceti minut, nejsložitější vyšetření vyžadují asi šedesát minut pobytu nemocného v přístroji.
V České republice byl přístroj magnetické rezonance poprvé uveden do provozu koncem osmdesátých let v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. V současné době jsou tyto přístroje ve fakultních nemocnicích a v každém kraji České republiky.

PÁTRÁNÍ V ŠEDI

Výsledkem vyšetření jsou zobrazení představující vlastně řezy částmi těla.
Tóny šedé barvy zobrazují jednotlivé anatomické útvary. Podle změny jejich tvaru, velikosti, uložení a sytosti šedé barvy lékař-radiolog hodnotí případné chorobné změny. Výsledky jeho práce využívá k rozhodnutí o dalším postupu lékař, který nemocného na vyšetření magnetickou rezonancí poslal -například neurochirurg při operacích mozku nebo kardiolog při léčbě onemocnění srdce.

CO SE V TĚLE DĚJE?

Nejdůležitější je využití magnetické rezonance při zobrazení mozku a páteře, ale vyšetřují se i vnitřní orgány, jako jsou játra, ledviny, srdce, cévy a klouby.
Magnetická rezonance není vhodná prakticky jen k zobrazení plicní tkáně.
V posledních letech se začínají vyšetřovat nejenom změny utváření tkání lidského těla, ale i poruchy jejich funkce.
Funkční zobrazení bijícího srdce umožňuje hodnotit změny ve stažlivosti srdeční svaloviny, změny funkce chlopní, a dokonce měřit rychlost proudění krve v srdci a objem krve vypuzované do krevního oběhu. Podáním speciálního léku lze během vyšetření napodobit i práci srdce při tělesné námaze.
Funkční zobrazení mozku spočívá v měření změn fyzikálních vlastností mozkové kůry v činnosti a v klidu. Tyto změny jsou vyvolávány změnami spotřeby kyslíku aktivními nervovými buňkami. Lze tak zobrazit nervovou tkáň aktivní například při pohybu, řeči nebo při prožívání různých emocí.
Vyšetření plodu (vyvíjejícího se dítěte v děloze matky) slouží k včasnému odhalení vrozených onemocnění. Celotělová vyšetření jsou nejnovější možností, jak během jediného vyšetření odhalit onemocnění postihující celý organismus.

PRINCIP METODY

Všechna jádra atomů se otáčejí kolem osy souměrnosti, podobně jako se otáčí kolem své osy planeta Země. Nejběžnějším prvkem v tkáních lidského těla je vodík, jehož jádro je složeno pouze z jediného protonu. Proto se pro zobrazení magnetickou rezonancí používají právě vodíková jádra. Vlivem otáčení se kolem atomu vytváří slabé magnetické pole s magnetickým severním a jižním pólem.

POZOR NA KOVY

Vyšetření magnetickou rezonancí nevyužívá ionizující nebo jiné nebezpečné záření a je tak bezpečné, že ho lze využít i k vyšetření ještě nenarozeného dítěte v děloze matky. Vyšetřováni nesmějí být pouze pacienti se srdečním stimulátorem, kloubní protézou nebo s jiným objektem z magnetického kovu v těle. V silném magnetickém poli přístroje by tyto implantáty mohly způsobit vážné komplikace.

KONTRASTNÍ LÁTKA

Během některých vyšetření je nutné použít takzvanou kontrastní látku, která slouží ke zvýraznění rozdílů mezi jednotlivými tkáněmi. Tato látka většinou obsahuje gadolinium - prvek ze skupiny vzácných zemin. Kontrastní látky se vychytávají v tkáních poškozených zánětlivými nebo nádorovými onemocněními, ale také ve zdravé tkáni jater, ledvin nebo sleziny. Podobně se mohou zobrazovat i cévy naplněné kontrastní látkou.