Milé čtenářky, milí čtenáři,

Sdílej
 
musím se s vámi podělit o to, co mě mile překvapilo. Od rodičů, a nejen od nich, už dlouho slyším, jak je to hrozné, že děti (tím mají na mysli vás, tak promiňte, jestliže si už jako děti nepřipadáte) sedí jenom u počítače. A tak je od něj každý den musí vyhánět, protože jinak by prý jejich ratolesti u počítačových her proseděly nejenom hodiny a hodiny po vyučování, ale taky všechny soboty a neděle.

musím se s vámi podělit o to, co mě mile překvapilo. Od rodičů, a nejen od nich, už dlouho slyším, jak je to hrozné, že děti (tím mají na mysli vás, tak promiňte, jestliže si už jako děti nepřipadáte) sedí jenom u počítače. A tak je od něj každý den musí vyhánět, protože jinak by prý jejich ratolesti u počítačových her proseděly nejenom hodiny a hodiny po vyučování, ale taky všechny soboty a neděle.

A snad i celé prázdniny. (Ne, to je nadsázka!) Teď už vím, že je to trošku jinak. Mluvila jsem o tom přímo s vámi, není totiž nad osobní kontakt. Samozřejmě, počítačové hry patří do vašeho světa, mnozí z vás si to bez nich neumíte v životě představit. Máte však taky další koníčky a moc dobře si je užíváte. Počítač je skvělá věc, ale zrovna tak rádi jezdíte na kole, na skejtu, chodíte do kina, zajímáte se o muziku. Máte tolik možností, to je přece úžasné! Na závěr mě napadá: Jaký by byl váš ideální den, kdy byste si mohli dělat, co byste chtěli? Napište mi o tom!