Z historie šifrování 2/8
V říši Římské měl v používání šifrovaných zpráv primát sám Gaius Julius Caesar, žijící v letech 100 až 44 před naším letopočtem. V období tzv. římské demokracie, kdy představitelé státu byli voleni a to v počtu tří (triuvirát),
Caesar postupně změnil zákony a strhl vládu na sebe, přestal věřit svým nejbližším přátelům a nakonec byl roku 44 před naším letopočtem zavražděn. V této politické situaci a za válek, které vedl, používal Caesar velké množství šifer. Všechny prý sepsal Caesarův pobočník Valerius Probus. Tento spis se bohužel nezachoval. Popis jedné z Caesarových šifer, který se zachoval, patří do období galských válek, kdy římské legie dobývaly v letech 59 až 48 před naším letopočtem území dnešní Francie a Belgie, ale také Německa, Rakouska a Španělska. Pro komunikaci s veliteli těchto legií používal Caesar substituční způsob šifrování zpráv, kdy každé písmeno zprávy nahrazoval jiným písmenem nacházejícím se v abecedě o tři pozice dále. Vyjdeme-li z poznatku, že Caesarova abeceda měla 25 znaků, mohl prostým posouváním dvou řad písmen vytvořit 25 odlišných šifer. Lze ale předpokládat, že používal i jiné kombinace znaků abecedy, a tady měl na výběr v té době nekonečné množství kombinací, nepřítelem těžko odhalitelné. Číslo všech těchto kombinací je prý větší než číslo s dvaceti šesti nulami.
Příští díl Albertiho kotouč v ABC č. 14
***
Vyzkoušejte si
Na obrázku je v jednom řádku napsána základní abeceda, pod ní je v řádku napsána šifrová abeceda posunutá o tři pozice. Na ukázku je tu i text nezašifrovaný a zašifrovaný. Toto je tedy tajemství Caesarovy šifry.
Sdílej
22. června 2005 • 00:46 Vyšlo v ABC 12/2005
V říši Římské měl v používání šifrovaných zpráv primát sám Gaius Julius Caesar, žijící v letech 100 až 44 před naším letopočtem. V období tzv. římské demokracie, kdy představitelé státu byli voleni a to v počtu tří (triuvirát),
