Děti ze zkumavky

Zázrak v laboratoři Máte mezi svými kamarády „dítě ze zkumavky“? Nebylo by divu. Lidí, jejichž početí se odehrálo mimo matčino tělo, už žije ve světě více než milion. Nejsou to žádní mutanti, ale úplně normální kluci a holky.

RANDE DVOU BUNĚK

V těle matky odpočívají ve vaječnících tisíce vajíček. V pravidelných intervalech jedno z vajíček dozraje a připraví se tak na oplození. Vyklouzne z vaječníku do nastaveného blanitého trychtýře - tzv. nálevky. Ta uvolněné vajíčko zachytí a zavede je do úzkého, dlouhého vejcovodu, kterým vajíčko pomalu postupuje. V té chvíli už mu v divokém kalupu chvátají naproti spermie. Vajíčko se střetne s celou tlupou spermií, ale jen jedna z nich do něj pronikne a oplodní je. V té chvíli se začne vyvíjet v zárodek.

KDYŽ SE NĚCO POKAZÍ

Z nejrůznějších důvodů nemusí v těle budoucí matky probíhat oplození tak, jak by mělo. I malá chybička může vyústit v neplodnost. Pak přicházejí ke slovu lékaři. Dokážou pomoci například ženám, kterým v důsledku zánětlivého onemocnění srostly stěny vejcovodu. Jejich vajíčkům se staví do cesty neprostupné místo - jakýsi „zával“. Vajíčko ani spermie přes něj neprojdou a nikdy se nestřetnou. Lékaři proto vyvinuli postup, který dovolí pohlavním buňkám - spermiím a vajíčkům - „schůzku“ na náhradním místě. Tomuto postupu se říká odborně oplození in vitro. Latinské in vitro znamená doslova „ve skle“ a používá se pro postupy, které se odehrávají v laboratoři mimo živý organismus, například ve skleněné zkumavce. Proto hovoříme o „oplození ve zkumavce“, i když dnes už lékaři skleněné zkumavky nepoužívají a nahradili je speciálními miskami z čirých umělých hmot. Prvním dítětem „ze zkumavky“ se stala Angličanka Louise Brownová. Narodila se 25. července 1978 v Manchesteru.

POMÁHÁME SPERMII

Někdy k oplození nedojde, ani když umístíme vajíčka a spermie do živného roztoku v plastikové misce. Důvodů může být celá řada. Buď je vajíčko zvýšeně odolné k průniku spermie, nebo je spermie naopak příliš slabá na to, aby do vajíčka sama pronikla. Ani pak není nic ztraceno. K oplození vajíčka dopomůže tzv. mikroinjekce. Při ní je spermie vpíchnuta do vajíčka dutou skleněnou jehlou.
Takovou operaci lze samozřejmě provést jen pod silně zvětšujícím mikroskopem. A rozhodně na ni nestačí holé ruce, protože ty nezvládnou jemné pohyby s potřebnou přesností. Ke slovu přichází složité zařízení označované jako mikromanipulátor. To převádí jemné pohyby lidské ruky na neskonale jemnější pohyby nástrojů pro operaci pod mikroskopem. Lékař si jedním nástrojem vajíčko přidrží a druhým provede vlastní mikroinjekci. Výsledek je stejný, jako kdyby spermie pronikla do vajíčka sama.

***

OPLOZENÍ

V okamžiku, kdy se spojí spermie a vajíčko, se k sobě dostává dědičná informace otce a matky. Už v tomto okamžiku je určeno, jaké dědičné vlohy budoucí dítě od rodičů zdědilo. Spermie se nejprve zachytí na povrchu vajíčka a pak se „probourá“ do jeho nitra. Tím navodí ve vajíčku řadu důležitých změn. Učiní povrch vajíčka neprostupným pro další spermie, které v závodě prohrály. Zabrání tak zmatku v dědičné informaci, jenž by vypukl po oplození vajíčka více spermiemi. Takový zárodek by brzy zahynul. Při průniku do vajíčka vydává spermie signál pro zahájení vývoje zárodku.

OPLOZENÍ IN VITRO

1 - Nastávající matka dostane injekce hormonů, které v jejím těle navodí zrání vajíček.
Ta jí pak lékaři odeberou z vaječníků. Vajíček může dozrát větší množství, někdy i více než deset

2 - Lékaři přenesou vajíčka do speciálního živného roztoku a přidají k nim spermie. „Směs“ pohlavních buněk uchovávají přes noc při teplotě lidského těla 37 °C

3 - Když se všechno zdaří, jsou druhý den vajíčka oplozená, začnou se dělit a vyvíjí se z nich zárodek

4 - Lékaři přenesou nastávající matce do dělohy obvykle dva až tři zárodky, aby zvýšili naději na úspěch. Někdy se zdárně vyvíjí více zárodků a pak se mohou narodit dvojčata, nebo i trojčata

VYBÍRÁME ZÁRODEK

Oplození ve zkumavce se stále častěji podrobují i rodiče, kteří by mohli počít dítě přirozeným způsobem. Pocházejí z rodin, kde se vyskytuje dědičná nemoc, a hrozí jim, že jejich dítě chorobu zdědí.
V matčině těle se po ošetření hormonálními léky uvolní větší počet vajíček a ta jsou oplozena „ve zkumavce“ otcovými spermiemi. Jakmile se vyvinou zárodky tvořené několika málo buňkami, lékaři odeberou z každého z nich jednu buňku. Analýzou její dědičné informace genetici určí, které zárodky zdědily od rodičů kombinaci genů vyvolávající onemocnění a které naopak zdědily geny zaručující zdraví. Pro přenos do těla matky pak vyberou jen „zdravý“ zárodek.

PŘÍBĚH MOLLY A ADAMA

Molly Nashová zdědila chorobu, při níž je vážně narušena tvorba krvinek. Sedmileté dívce hrozila smrt. Zachránit ji mohla jen dávka zdravých buněk, z nichž se tvoří nové krvinky. Jenže pro Molly se nedařilo najít dárce, jehož krvetvorné buňky by bez potíží přijala.
Pan a paní Nashovi si přáli mít ještě jedno dítě, ale báli se, aby také nezdědilo smrtelnou chorobu. Podstoupili proto oplození „ve zkumavce“ a lékaři vybrali z dvanácti zárodků ten, který geny pro chorobu nezdědil. Genetici navíc zvolili „zdravý“ zárodek tak, aby narozené dítě mohlo darovat krvetvorné buňky nemocné Molly. Tak se v srpnu roku 1999 narodil Mollyin bratříček Adam.
Lékaři odebrali Adamovi hned po porodu krvetvorné buňky. Miminku to ani v nejmenším neublížilo a Molly zachránila porce těchto buněk život. Adamovy buňky jí začaly v těle vyrábět nové krvinky. O Vánocích už byla z nemocnice doma.
Dodnes je zdravá a nic jí nechybí.

DĚDIČNÁ ZTRÁTA SLUCHU: příklad testu

neslyší
slyší (*)
slyší (*)
slyší (**)

(*) Dítě s jedním genem narušeným a jedním nenarušeným slyší, v budoucnu však může předat narušený gen podmiňující vznik hluchoty vlastním potomkům.
(**) Pouze tento zárodek v genetickém testu uspěje a může být vložen do matčiny dělohy. Vyvine se z něj zdravé dítě, které poškozený gen nepředá ani svým potomkům.
Příště o záhadě „nesmyslného“ sexu