V současnosti používané vojenské ponorky lze v zásadě rozdělit na jaderné raketonosné či útočné a konvenční. Do první skupiny patří zvlášť velké ponorky s atomovým pohonem, vyzbrojené řízenými raketami s jadernými hlavicemi pro údery na nepřátelské pozemní cíle. Naopak malé konvenční ponorky, jež mají zpravidla dieselelektrický pohon, slouží k hlídkování a boji s protivníkem v pobřežních vodách. Plavidla třídy Astute se řadí mezi útočné jaderné ponorky, mají za úkol stíhat nepřátelské podmořské čluny i lodě a ničit je torpédy. Dnes mohou vypouštět též střely s plochou dráhou letu.
KVALITNĚJŠÍ NÁHRADA
Britské Královské námořnictvo (Royal Navy) nyní používá jaderné útočné ponorky tříd Swiftsure a Trafalgar, a to v počtu čtyř a sedmi kusů. Plavidla první uvedené třídy, která přišla do služby v letech 1973 až 1981, nezadržitelně zastarávají. Proto se na rok 2008 plánuje snížení jejich stavu na dva kusy. To by však již měla pomalu, ale jistě končit stavba po všech stránkách kvalitnějšího nástupce - ponorky HMS Astute jako čelního představitele stejnojmenné třídy. Britské královské námořnictvo s ní v budoucnu počítá také jako s dílčí náhradou ponorek třídy Trafalgar z let 1983 až 1991.
START V ROCE 1991
Vývoj moderní bojové ponorky není krátkodobá záležitost. Pokud jde o třídu Astute, první studie na téma nové generace jaderného útočného podmořského plavidla si britské Královské námořnictvo nechalo vypracovat již v roce 1991. Na jejich základě pak vyzvalo přední domácí loděnice, aby předložily své návrhy nové ponorky. Z nich pak v prosinci 1994 vzešel jako vítěz projekt firmy GEC Marconi, která je nyní členem skupiny BAE Systems.
UNIKÁTNÍ PROPULSOR
Hlavním prvkem pohonné soustavy ponorek třídy Astute je atomový reaktor PWR-2. Tepelnou energií z jaderné reakce vyrábí páru pro turbínu, která pohání tzv. propulsor. Jde o systém s mnohalistou vrtulí v pevném prstenci, který vyvinula firma Rolls-Royce s využitím bohatých zkušeností s leteckými turbodmychadlovými motory. Jaderné palivo v reaktoru vystačí na celou dobu životnosti ponorky a zabezpečí čtyřicet plaveb kolem světa. Podmořské čluny třídy Astute však budou vybaveny ještě dieselelektrickým pohonem, který bude využíván pouze v nouzových situacích.
SPEARFISH I TOMAHAWK
Základem výzbroje ponorek třídy Astute je šest torpédometů ráže 533 mm pro torpéda Spearfish. Podle oficiálních údajů plují rychlostí 50 uzlů (1 uzel = 1 námořní míle za hodinu, 1 námořní míle = 1,85 km), avšak hovoří se až o 80 uzlech a dosahu více než 45 km. Bojová náplň o hmotnosti 249 kg dokáže zničit i velké ponorky či lodě protivníka. Spolehlivé navedení na ně zajistí pasivní a aktivní sonar. Ponorky třídy Astute ponesou až
VYSPĚLÁ ELEKTRONIKA
Jak se na jaderné útočné ponorky pro 21. století sluší a patří, třída Astute dostane do vínku moderní elektronickou výbavu. Platí to kupříkladu pro řídicí bojový systém ACMS (Astute Combat Management System), jenž dokáže velmi rychle vyhodnotit údaje z řady čidel a integrovaného vyhledávacího a střeleckého sonaru. Technická vyspělost je samozřejmě vlastní i komunikačnímu a navigačnímu systému. Za pozornost stojí též optronický periskop (s digitálním výstupem), jenž je proti klasickým umístěn jen ve velitelské věži, a nikoliv také v trupu ponorky.
PROSLULÉ LODĚNICE
Pro stavbu ponorek třídy Astute byly vybrány loděnice firmy BAE SYSTEMS Devonshire Dock Hall ve městě Barrowin-Furness. Jde o proslulý podnik, protože právě tam se v lednu 1900 začala stavět první ponorka Royal Navy: typ Holland-1. Tuto skutečnost připomnělo slavnostní položení kýlu plavidla HMS Astute, které se konalo přesně o sto let později. Nástup ponorky do služby se původně plánoval na letošek, avšak kvůli zdržení při vývoji a stavbě byl odložen až na rok 2008. Zpoždění postihlo i další dva podmořské čluny: HMS Ambush má být hotov v roce 2010 a HMS Artful až na sklonku dalšího roku.
US NAVY V ČELE
Největší flotilu jaderných útočných ponorek na světě - celkem 55 plavidel - má americké námořnictvo (US Navy). Předně jde o jednapadesát kusů třídy Los Angeles s výtlakem pod hladinou až 7170 t, které vyvinou rychlost 30 uzlů. Mají čtyři torpédomety ráže 533 mm,
ze kterých lze vypouštět také střely Tomahawk. US Navy dále vlastní tři velmi rychlé ponorky (35 uzlů) třídy Seawolf o výtlaku 9137 t, které mají též silnou výzbroj osmi torpédometů ráže 673 mm. Loni přišla do služby první z ponorek třídy Virginia. Má výtlak 7800 t a kromě torpédometů i svislé šachty pro odpalování střel Tomahawk.
RUSKÉ NÁMOŘNICTVO
Mnoho jaderných útočných ponorek měl také bývalý Sovětský svaz. Pro nedostatek financí však námořnictvo nástupnické Ruské federace používá jen 21 těchto plavidel. Předně jde o ponorky třídy Ščuka, zvané v kódu NATO Akula. Mají výtlak pod hladinou 12 770 t a osm torpédometů ráže 533 a 650 mm, ze kterých lze vypouštět rovněž protějšek amerického tomahawku - střelu RK-55 Granat. Ruské námořnictvo používá dále ponorky třídy Barrakuda (v kódu NATO Sierra) a opět Ščuka (Victor III). Všechny mají šest torpédometů ráže 533 a 650 mm. V budoucnu možná přijdou do služby ještě výkonnější plavidla nové třídy Severodvinsk.
FRANCOUZSKÝ PŘÍSTUP
Mezi nemnoho států, jejichž námořnictva si pořídila útočné jaderné ponorky, patří také Francie. Její vlajku nesou čtyři plavidla třídy Rubis, které jsou výtlakem 2680 t pod hladinou menší než americké a ruské ponorky. Dosahují také nižší rychlosti - 26,5 uzlu. Výzbroj tvoří čtyři torpédomety ráže 533 mm s možností vypouštění též protilodních řízených raket Exocet. Uvedeným člunům jsou podobné i zbývající dvě ponorky, jež se oficiálně řadí do třídy Améthyste. V roce 2012 má francouzské námořnictvo převzít první z šesti plánovaných nových ponorek třídy Barracuda jako nástupce třídy Rubis.
OSTATNÍ S OBTÍŽEMI
Jadernými útočnými ponorkami se mohou pyšnit rovněž námořní síly Čínské lidové republiky. Jde o pět podmořských člunů třídy Han, vyrobených v letech 1974 až 1991. Jejich rychlost činí 25 uzlů, výtlak pod vodou je 5550 t a výzbroj zahrnuje šest torpédometů ráže 533 mm. Tyto ponorky údajně trpí značnou provozní nespolehlivostí. Čínské námořnictvo si proto objednalo nová útočná podmořská plavidla, označovaná předběžně jako Projekt 093, jejich vývoj se však protahuje. O jaderné ponorky této kategorie projevují zájem již mnoho let rovněž námořní síly Indie a Brazílie, ale zatím bez výsledku.
ASTUTE V ČÍSLECH
Ponorky třídy Astute jsou dlouhé 97 m, což je o 14,1 m více než u plavidel nahrazované třídy Swiftsure. Podobně je tomu i u výtlaku pod hladinou, který činí 7200 t, a je tedy o rovných 3000 t větší. Třídu Astute dále charakterizují největší šířka trupu 10,4 m a ponor 10 m. Posádka má mít celkem 110 mužů včetně dvanácti důstojníků.
