Vládce podzemního hradu

Vládce podzemního hradu
Sdílej
 
Jezevec sice patří mezi kunovité šelmy, ale způsobem života se od ostatních zástupců této čeledi v mnohém liší.

JEZEVEC LESNÍ

Meles meles
Je to poměrně velká kunovitá šelma se zavalitým tělem na nízkých nohách. I s krátkým ocasem může dorůstat téměř metrové délky a vážit až 20 kg. Jezevci u nás nejsou příliš vzácní a obývají prakticky všechny biotopy od nížin po hory. Vyhýbají se jen bezlesým a intenzivně obhospodařovaným územím. Přesto v přírodě viděl jezevce jen málokdo - tito noční tuláci vycházejí ze svých podzemních hradů až za hluboké tmy. Na rozdíl od hbitých mrštných lovců, kteří obratně pronásledují kořist ve vodě (vydry), na stromech (kuny) či pod zemí (lasičky), nedokážou jezevci ulovit rychlejšího živočicha - jsou na to příliš pomalí. Omezili se proto na lov žížal, brouků a jejich larev, žab a dalších pomalejších obratlovců (které obvykle vyhrabávají ze země), vybírání ptačích hnízd nebo požírání bezbranných savčích mláďat. Nepohrdnou ani mršinou a značný podíl v jejich potravě tvoří rostlinné části. Jezevci se tak zařadili mezi všežravce, čemuž se přizpůsobil i jejich chrup: zachovali si sice stejné řezáky a špičáky jako ostatní šelmy, ale stoličky mají rozšířené žvýkací plochy určené ke zpracovávání rostlinné stravy. Od ostatních kunovitých šelem se jezevci liší také tím, že upadají do jakéhosi (tzv. nepravého) zimního spánku.

RODINNÝ ŽIVOT

Většina kunovitých šelem žije samotářsky - jezevec je však i v tomto výjimkou. Žije v pevných společenských svazcích tvořených nejčastěji rodičovským párem a odrostlými potomky. Celý jezevčí klan obývá určité území, které si pečlivě vymezuje pachovými značkami. Jedinci příslušející do stejného klanu mají prakticky shodný pach, nepatrné rozdíly slouží pouze ke vzájemnému rozpoznávání. Obvykle žijí ve společném systému nor, které obývají po celé dlouhé roky, někdy i desetiletí, a které neustále rozšiřují. Čím je nora starší, tím je labyrint rozsáhlejší - jeho chodby mohou měřit i mnoho desítek metrů a má několik východů. Zcela právem se proto označuje jako jezevčí hrad. A jako každý hrad mívá i svého pána - v rodinném klanu je to dominantní samec, který se jako jediný páří se všemi samicemi.