International Space Camp je projekt každoročně organizovaný americkou kosmickou agenturou NASA. Umožňuje nadaným studentům z celého světa vyzkoušet si ve Vesmírném a raketovém centru v Huntsville (Alabama, USA) na vlastní kůži astronautický výcvik se vším, co k němu patří. Každá země může vyslat jednoho chlapce a jednu dívku ve věku 15 až 18 let; od roku 1995 se programu účastní i studenti z České republiky. Výběr těch nejlepších má na starosti pražské planetárium. Letos zvítězili Petr Dluhoš (17) a Klára Lukášová (16) z Opavy.
Víte, do čeho jdete?
Petr: Například tam bude centrifuga s přetížením 3 g. Zakončeno by to mělo být šestihodinovým simulovaným letem raketoplánu. Ale my určitě ztroskotáme dřív. Pak nějaké potápění pod vodou jako simulace opravy družice nebo něco takového. Četl jsem i o úniku z potápějícího se vrtulníku – kosmonauti to zkrátka mají těžké.
Klára: Ale ono to je každý ročník jinak, takže se necháme překvapit.
Jak jste na tom s angličtinou? Co když třeba při simulovaném letu raketoplánu začne unikat kyslík? Budete se muset rychle a přesně domluvit se zbytkem posádky. Zvládnete to?
Petr: Zatím jsme se angličtinu učili jen ve škole, ale když jsme se dozvěděli, že pojedeme do Space Campu, přibrali jsme si ještě jeden kurs. Takže by to snad mělo jít.
Klára: Jedou tam studenti ze třiceti zemí, tak ta angličtina snad nebude moc složitá. Četli jsme nějaké postřehy bývalých účastníků. Když komunikace začala váznout, prý jim trochu radili.
Která ze specializací nabízených Space Campem vás nejvíce láká?
Klára: Vědecký pracovník. Líbí se mi astronomie, takže bych se chtěla specializovat na výzkum vesmíru.
Petr: Kosmonautika a astronomie budou určitě také stát za to, ale já se zajímám spíš o techniku. Fascinují mě špičkové technologie, které se pro lety do vesmíru používají.
A špičkově připraven musí být i ten, kdo s nimi pracuje. Málokdo si uvědomuje, že astronautům nestačí jen sednout do raketoplánu, nechat se vystřelit na oběžnou dráhu a objevovat neznámé.
Petr: Myslím, že astronauti to mají ještě těžší než vrcholoví sportovci, kteří sportu věnují celý život. Denně trénují, mají přesný harmonogram...
Klára: ... a k tomu musí být ještě chytří! Petr: Je to strašně náročné a já si třeba nemyslím, že bych to po fyzické stránce zvládl. I psychická zátěž je obrovská. Být měsíce ve vesmíru zavřený se třemi lidmi, to musí být strašné.
První zatěžkávací zkouškou prošla Petrova a Klářina angličtina při setkání s americkým velvyslancem Williamem J. Cabanissem. Ten se studenty mluvil o své rodné Alabamě, v níž se Space Camp koná, a samozřejmě o kosmickém výzkumu. O vesmíru si s velvyslancem USA povídalo i ABC: Téměř každý kluk se chce stát astronautem. Byl jste také takový?
Musíte pro mě mít pochopení. Narodil jsem se v roce 1938, to letadla sotva létala, žádné tryskáče. Zajímal jsem se o sport a o kovboje. Vesmír tehdy nebyl v mém zorném poli. O ten jsme se začali všichni zajímat až v roce 1961, když John Kennedy prohlásil, že poletíme na Měsíc.
Ale už předtím existovala spousta vesmírných sci-fipříběhů.
Jako chlapec jsem četl komiksové knížky o Bucku Rogersovi. Buck Rogers byl takový kosmický chlapík, ale jeho dobrodružství daleko přesahovala vše, na co jsme si tehdy vůbec troufali pomyslet.
Vyprávěl jste, že jste Space Camp navštívil. Lákalo by vás projít kosmickým výcvikem, který čeká naše studenty?
Rozhodně! Když procházíte vesmírným muzeem, vidíte kabinu kosmické lodi, měsíční vozítko, všechny ty věci, které astronauti používali. Opravdové předměty, které se vrátily z vesmíru. Prožijete simulaci mnohého z toho, co astronauti dělají. Start, přistání na Měsíci... Byl by to vzrušující výlet pro každého, kdo se zajímá o astronomii, vesmír a vše, co se tam nahoře odehrává.
Myslíte, že jsme ve vesmíru sami, nebo věříte, že život existuje i v jiných částech vesmíru?
Zatím si myslím, že jsme sami. Neviděl jsem žádný důkaz o tom, že tam někde venku je život.
Lety s lidskou posádkou jsou podle řady kritiků příliš drahé a nebezpečné. NASA by se prý měla zaměřit pouze na automatické mise, jako jsou roboti Spirit a Opportunity na Marsu. Jaký je váš názor?
Nemám pocit, že by dnes roboti mohli zcela nahradit astronauty. Během vesmírného letu nastává řada neočekávaných situací. Technologie dělá obrovské pokroky a brzy dokáže věci, o nichž se nám dnes ani nesní. Souhlasím s tím, že roboti jsou stále chytřejší, v budoucnu budou jistě schopni létat do vesmíru, ale zatím je to pro ně příliš komplikované.