Ve své době se jednalo o převratné novinky. Všechny předznamenaly cestu do budoucnosti, některé se však ocitly na vedlejší koleji vědecko-technického vývoje.
Kdy to začalo: S prvním psacím strojem je to podobně složité jako s prvním automobilem. K vynálezu směřovalo úsilí mnoha přemýšlivých hlaviček už od začátku osmnáctého století. Za první skutečný psací stroj je označován vynález Williama Austina Burta z roku 1829, ale to opravdu jen pro nezpochybnitelné doložení jeho existence. Na rozdíl od pozdějších psacích strojů tento ještě neměl klávesnici, ale otočný ciferník, ne nepodobný tomu na starých telefonech. Klasický psací stroj s klávesnicí a barevnou páskou, přes kterou byla písmenka vyrážena na papír, si nechal patentovat Peter Mitterhofer v roce 1864.
Kdy to skončilo: V druhé polovině devatenáctého století se vynálezci předháněli, kdo vyrobí rychlejší psací stroj. Takový, na kterém by se psalo rychleji než ručně na papír, vznikl poměrně záhy. Dalším zdokonalením byl design, který umožňoval vidět to, co je vlastně na papír psáno. Až ve dvacátém století vznikl elektrický psací stroj, tato slibná vývojová linie však byla razantně přerušena rozvojem textového editoru v počítačích (textový procesor byl přitom reálně ve hře už od sedmdesátých let). I s tím nejdokonalejším editorem ale i dnes komunikujeme prostřednictvím klávesnice. A rozložení kláves je stejné jako na psacím stroji z roku 1874.
Příště o disketách