Pro řadu živočišných druhů sex neznamená milostné laškování ve dvou. U některých sice pohlavní styk probíhá podobně jako u lidí, ale s jejich sexualitou jsou spojeny jiné podivnosti. V závěru seriálu o sexu přinášíme ukázku těch nejpodivnějších.
ON JE ŽENA
Mořský červ Ophryotrocha puerilis si se změnou pohlaví pohrává ještě zajímavěji. Ocitnou-li se spolu dvě samičky, ta menší se změní v samečka. Ale v tom okamžiku začne rychleji růst, brzy samičku přeroste a změna pohlaví se (tentokrát u obou jedinců) opakuje. Takto se vystřídají ještě několikrát, až nakonec oba skončí jako obojetníci (hermafroditi). Měnit pohlaví dovedou i některé ryby (např. pyskouni a platy).
ZÁVOD SPERMIÍ
Šimpanzí samci produkují mnohem více spermií než samci goril, čemuž odpovídá i velikost jejich varlat. Šimpanzí samice totiž nevědí, co je to věrnost, a páří se postupně s několika samci. Spermie musí na své pouti k vajíčku závodit se spoustou konkurentek. Čím více "závodnic" samec do závodu nasadí, tím větší šanci na vítězství má. U goril se samice páří pouze s vůdcem tlupy, který se konkurenčních spermií obávat nemusí. A co muži? Mužská varlata jsou mezi primáty docela průměrná. Se šimpanzem se Tarzan měřit nemůže, samce gorily naopak zahanbí. Copak to asi napovídá o věrnosti žen?
GENOVÁ BURZA
Sexu se kupodivu oddávají i tak primitivní organismy jako bakterie. Dvě bakteriální buňky se k sobě přiblíží, spojí se tenkou trubičkou a vymění si část své genetické informace. Bakterie tímto způsobem, jemuž se odborně říká konjugace, může získat například gen, který ji vybaví odolností vůči antibiotikům. Později se nepohlavně rozdělí na dvě dceřiné buňky. Konjugace je užitečná pro bakterie, ale nebezpečná pro člověka. Boj s bakteriálními infekcemi se její vinou nesmírně komplikuje.
KLUK, NEBO HOLKA?
Vyvine se z oplozeného vajíčka sameček, nebo samička? O tom u různých živočišných druhů rozhodují ty nejzvláštnější okolnosti.
SEXUÁLNÍ PŘÍVĚSEK
Miniaturní sameček ďasa mořského, hlubokomořské ryby, jejíž vzhled je v dokonalém souladu s jejím jménem, je pod pantoflem mnohem výrazněji než kterýkoli ženatý muž. Setkáním se samičkou jeho samostatný život končí. Zakousne se jí do břicha a postupně s jejím tělem splyne, takže samička pak vypadá jako hermafrodit se samičími i samčími pohlavními orgány.
Podobně nerozlučný "sňatek" uzavírají mořští rypohlavci. Sameček, 200 000krát menší než samička, se natrvalo usídlí v její pohlavní soustavě a oplodňuje vajíčka. Samička se zpravidla nespokojí s jediným samečkem, může si jich vydržovat až padesát.
ŽIVOT BEZ SEXU
Pijavenky, jedna skupina vířníků (roztomilých živáčků, běžných i v našich vodách), jsou mezi mnohobuněčnými živočichy zcela výjimečné: nikdy nikdo nespatřil jediného samce. Biologové se dlouho utěšovali tím, že se samci určitě někde skrývají a dříve nebo později budou objeveni. Podobný scénář se totiž v minulosti opakoval u nejrůznějších živočišných druhů. Jenomže pak se na pijavenky vrhli ve svých laboratořích genetici a studiem jejich genů potvrdili, že se pijavenky neoddávají sexu už téměř 100 milionů let. Samičky se bez samců zkrátka obejdou, rozmnožují se tvorbou vlastních klonů z neoplozených vajíček.
Životní styl pijavenek nelze zaměňovat s hermafroditismem hlemýžďů nebo žížal. Hermafroditi vytvářejí samčí i samičí pohlavní buňky v jednom těle, pijavenky samčí pohlavní buňky vůbec nemají.
500 POHLAVÍ
Hlenka Physarum polycephalum je podivné stvoření kdesi na pomezí jednobuněčných a mnohobuněčných organismů. Její tělo tvoří jediná buňka obřích rozměrů, v níž se skrývají miliony buněčných jader. Místo samců a samic, s nimiž si vystačí každý slušný biologický druh, u ní najdete více než 500 různých pohlaví! Určují je totiž tři geny, z nichž každý má několik variant. Pro zplození potomka naštěstí není potřeba všech 500 pohlaví - to by byl pěkně divoký skupinový sex. Stačí, když se spojí dvě pohlavní buňky, které se od sebe odlišují ve všech třech zmíněných genech.
NEJ...
Spermie drobných mušek octomilek měří i s bičíkem šest centimetrů. V těle samečka musejí být důkladně smotány, protože jinak by se do něj nevešly.
Největší vajíčko ze všech živočichů má pštros. Vlastní vaječnou buňku tvoří (stejně jako u ostatních ptačích vajíček) žloutek. Bílek a skořápka jsou jen obaly chránící vaječnou buňku.
CHCETE VĚDĚT VÍC?
Pestrou přehlídku podivností, na něž biologové při studiu pohlavního rozmnožování v přírodě narazili, představuje kniha Olivie Judsonové Sexuální poradna dr. Tatiany pro všechna živá stvoření (Dokořán a Argo, 2003).
* U savců (a dalších skupin živočichů) mají samečci pohlavní chromozomy X a Y, samičky mají dva chromozomy X. Pohlaví je určeno už v okamžiku oplození vajíčka spermií.
* Ptáci (a např. motýli) to mají podobné, jen s tím rozdílem, že dva různé chromozomy nemají samečci, ale samičky.
* U včel (a nejen u nich) se samičky rodí z oplozených vajíček, samečci (trubci) z vajíček neoplozených. Trubci tedy nemají otce a veškeré geny dědí po matce.
* U mnoha plazů o pohlaví rozhoduje teplota, v níž se oplozená vajíčka vyvíjejí. U některých želv se při vyšší teplotě rodí samičky, při nižší samečci. U aligátorů je to naopak. A u kajmanek nebo krokodýlů je to ještě podivnější: samečci se rodí pouze v přesně vymezeném teplotním intervalu. Při teplotách nižších nebo vyšších se z vajíček vyklubou samičky.
* Tropický hmyz Stictococcus sjoestedti, který saje šťávu z kakaovníků, nechává rozhodnutí na jistém druhu houby, která na vajíčkách roste. Z vajíček napadených houbou se vyvinou samičky, z "čistých" vajíček samečci.
* U rypohlavce (mořské bezobratlé potvory) je pohlaví určeno neméně podivně: potká-li bezpohlavní larva samičku, změní se v samce. V opačném případě se po několika týdnech promění v samičku.
* Řada živočichů dokáže pohlaví měnit podle potřeby i během života. Více o nich v rámečku On je žena.
