Jedinečný způsob života tilandsií je provázen dalším jevem, a to ztrátou schopnosti kořenů přijímat vodu. Protože tuto funkci přebraly listy, kořenová soustava je velmi redukována a slouží především k mechanickému upevnění jedinců na podložkách. T. usneoides je pak druhem, jenž v dospělosti nemá kořeny vůbec. Tato rostlina se postupnou vegetativní tvorbou stále nových a nových rostlinek rozrůstá do někdy až několikametrového převislého trsu, což je vlastně rozvětvený řetězec tisíců jednotlivých dceřiných tilandsií.
Aranžování tzv. epifytního kmene s tilandsiemi
Z uvedeného vyplývá, že většinu tilandsií nelze pěstovat jako běžné pokojové rostliny v květináčích. Tilandsie proto aranžujeme na kousky větví, kmínků či kůry, stejně tak však lze použít i ozdobný kámen ap. Inspirací, jak takové aranžmá může vypadat, vám mohou být fotografie uveřejňované v našem seriálu. Větev pro upevnění tilandsií je možné zalít do betonu v kameninové misce o průměru asi 25 cm a povrch betonu posypat drcenou kůrou a proložit kousky mechu.
Rostliny lze k podkladu připevňovat dvěma způsoby. Jednak je můžeme přivázat slabým rybářským vlascem nebo velmi tenkým měděným drátkem, ale vždy tak, aby úvazek byl co nejlépe zamaskovaný, nenápadný. Druhý způsob je pro laiky dost neuvěřitelný, ale v praxi mnohokrát osvědčený - rostlinku lze jednoduše přilepit vodostálým lepidlem (Kanagomem, lepidlem ze syntetických pryskyřic). Tímto způsobem připevněné rostliny se často prodávají na kousku dubové nebo borové kůry se závěsem. Prostor kolem připevněné rostlinky můžeme ještě obalit kouskem mechu (nejlepší je rašeliník, v nouzi stačí i jiný druh, např. ploník obecný).
Kam s nimi?
Pro pěstování tilandsií je ideální studený skleník nebo veranda. Čím více světla jim přitom zajistíme, tím lépe. Zálivka závisí na teplotě prostředí. V zimě, při ideálních teplotách kolem 10 oC, není skoro nutná, tilandsie vzhledem ke "světelné krizi" stagnují a nerostou. Příliš mnoho vody tedy ani nepřijímají, ani nevydávají.
Ačkoliv jsou nároky tilandsií na přísun živin velmi malé, neuškodí je čas od času přihnojit. Hnojivo můžeme přidávat do zálivkové vody a používat stejně, ať už pěstujeme tilandsie v bytě, ve skleníku nebo na zahradě. Roztok hnojiva (Vegatlor, Wuxal apod.) mícháme ve velmi slabé koncentraci, raději ho ředíme nejméně 10x více, než doporučuje návod. Takto silně zředěným roztokem můžeme za plné vegetace hnojit i jedenkrát týdně. Rostliny jsou pak silnější a vyvíjejí se rychleji.
