Geny pro chytrost?
Navenek se člověk za poslední desetitisíce let nezměnil. Pravěký lovec v tričku a kraťasech by na ulici vzbudil pozornost nejvýše svými vypracovanými svaly.
Ale v hlavách se nám zřejmě odehrávají velké změny. Hned dva geny určující množství nervových buněk v mozku prošly "zcela nedávno" změnami. Jeden z genů se pozměnil před 37 000 lety a takto vzniklá varianta se od té doby rozšířila na plnou třetinu lidstva. Druhý gen prodělal vylepšení prakticky včera: před 5800 lety. Přesto už se stačil rozšířit na pětinu lidstva. Desítky dalších variant obou genů nejsou zdaleka tak časté. Vylepšené verze "nefrčí" jen tak náhodou. Prosadily se díky tomu, že svým nositelům zajišťují nějakou sice zatím nejasnou, ale významnou výhodu. Znamená to, že chytré lidi poznáme podle dvou genů? Zcela jistě ne. Inteligenci neurčují jen geny a dědičné předpoklady se zdaleka neomezují jen na dvojici prozkoumaných genů.
Jaroslav Petr
Přistání na asteroidu
Japonská sonda Hajabusa zaparkovala v září pouhých dvacet kilometrů od asteroidu Itokawa. Půjde-li vše podle plánu, odebere v listopadu z jeho povrchu přibližně gram materiálu a v červnu 2007 jej dopraví na Zemi. Itokawa je po Měsíci teprve druhé kosmické těleso, z něhož se lidé pokusí získat vzorek. Sonda se asteroidu dotkne na pouhou sekundu. Vystřelí pětigramovou kovovou kuličku, která rozryje jeho povrch a odštípne z něj malé kousky materiálu. Speciální "vysavač" je potom nasaje do připravené kapsle.
-von
Čínské kopie
verzní německý profesor Gunther von Hagens. Veřejnost ani odborníci se neshodnou na tom, zda jsou jeho díla umělecky cenná, poučná, nebo prostě jen nechutná a neetická. Hagensův bývalý spolupracovník Hongjin Sui nyní otevřel podobnou výstavu v čínském Šenjangu. Hagens mu sice na svém webu www.bodyworlds.com pogratuloval, ale neodpustil si rýpnutí, že by "ocenil, kdyby výstava byla výsledkem nezávislého vývoje a ne pouze kopií našich výstav." A protože Čína je známá skutečně úzkostlivou péčí o lidská práva, nikdo si není jist, kde Hongjin k vystavovaným tělům přišel. I když podle Číňanů je samozřejmě vše v naprostém pořádku.
-von
Dítě dvou matek
Britští lékaři vytáhli do boje s dědičnými chorobami krajně nezvyklým způsobem - vyléčené děti budou mít dvě matky. Vědci zkoušejí odebrat z oplozeného vajíčka dědičnou informaci otce a nemocné matky a vložit ji do vajíčka zdravé ženy, z něhož bylo odstraněno buněčné jádro. Proč to dělají? Ne všechny geny se nacházejí v buněčném jádře. Asi třicet jich je v takzvaných mitochondriích - elektrárnách, které v buňkách vyrábějí energii. Pokud tyto geny nepracují správně, může člověka postihnout například chorobné ochabnutí svalů, takzvaná dystrofie. Přestěhováním dědičné informace do zdravého vajíčka by se tedy vyvíjející se zárodek nemocných mitochondrií zbavil. Dítě narozené z upraveného vajíčka zdědí zhruba 22 500 genů od matky a stejný počet od otce. Zároveň v jeho mitochondriích budou tři desítky genů ženy, která darovala zdravé vajíčko. Dítě bude mít geny dvou žen, i když těch "elektrárenských" bude jen troška.
Jaroslav Petr
