Všechno začalo před několika lety, kdy zkušený mechanik závodních automobilů Milan Havel postavil dětské terénní autíčko. Stroj byl nejen dobře sestrojený, ale také krásný - jeho tvary totiž navrhl jeden z nejlepších českých designérů Václav Král. Vozítko se líbilo a záhy si ho koupilo několik dalších automobilových nadšenců. A protože člověk je tvor soutěživý, rozhodli se majitelé těchto v podstatě stejných strojů uspořádat amatérské závody. Ty se ukázaly i přes nízký věk jezdců a slabší motory závodních strojů jako velice zajímavé, a tak byla do pravidel autokrosových závodů zanesena nová kategorie dětských bugin - od té doby jsou klání těchto malých bijců postavena na roveň závodům velkých aut.
Z čeho je postavená bugina?
Hlavní částí autíčka je základní díl, na kterém je upevněno vše ostatní - ten je v zásadě dvojí konstrukce. Buď je použita sklolaminátová (u špičkových strojů kevlarová) samonosná karoserie, na kterou jsou připevněna kola, pohonná jednotka, bezpečnostní rám a další části auta. Nebo jsou vozy postaveny stejným způsobem jako jejich "velcí bratři" pro závody ve větších kubaturách - mají nosný trubkový rám, na němž drží kola a ostatní součástky včetně laminátové karoserie. Malé závoďáky pohánějí čtyřtaktní motory, určené většinou do zahradních traktorů nebo sekaček. Kromě motorů pro kategorii do 160 ccm je ale závodníci k dosažení maximálních výkonů výrazně upravují, vždyť nejsilnější dětské buginy jedou někdy i stokilometrovou rychlostí. Brzdy jsou montovány kotoučové s hydraulickým ovládáním, buginy mají buď na každém kole jednu brzdu, nebo jsou zadní kola brzděna centrálně a přední samostatně (nejlepší stroje mají i ventil, umožňující změnu poměru brzdící síly mezi předními a zadními koly). Pneuma-tiky se používají různé - jezdí se třeba s gumami pro terénní čtyřkolé motocykly, nebo na pneumatikách určených pro malé vozíky. Sériové stroje jsou osazeny vlastními, na zakázku vyráběnými pneumatikami.
Tři kategorie
Automobily pro závody dětských bugin jsou rozděleny podle obsahu motoru, věku jezdců a celkové konstrukce vozu do tří skupin. Do minulého roku se jezdily jen dvě třídy. Jedna byla vypsána pro vozy s motory do 120 ccm (oficiální označení je Divize 3 do 120 ccm), druhá silnější pro vozy s motory do 200 ccm (ta se oficiálně jmenuje Divize 3 do 200 ccm). Letos se poprvé pojede i nová kategorie bugin s motory do 160 ccm. Jak se tedy liší vozy pro jednotlivé třídy?
Nejmenší borci - motory do 120 ccm
Vozy s motory do 120 ccm mohou sedlat jezdci už od pěti let, horní věková hranice pro stodvacítky je dvanáct let. Tato autíčka jsou poháněna motory Honda GX 120 a řazení převodových stupňů je většinou ruční. Převodovky nejsou u všech strojů stejné, některé používají dvoustupňové, určené pro plochodrážní motocykly, jiné vozy mají třístupňové převodovky z motorek Pionýr, nebo čtyřstupňové z motocyklů Sim-son. Některé buginy nemají ruční řazení, ale plynulou změnu převodu - takzvaný variátor. Ten umožňuje plynulý přenos síly z motoru na kola bez nutnosti řazení.
Nejvýkonnější dětské buginy - motory do 200 ccm
U strojů s motory do 200 ccm je to s motory i převodovkami jednodušší. Jsou poháněny kompletní motorovou jednotkou (většinou od firmy Cagiva), která má již zabudovanou pětistupňovou převodovku. Auta mají i elektrický startér a další vymoženosti. Tyto nejsilnější stroje mohou řídit už osmiletí závodníci a nejstarším pilotům může být patnáct. Pro kategorii do 200 ccm i do 120 ccm se ale uvažuje o zvýšení maximálního obsahu motoru, u dvoustovek na 250 ccm a u stodvacítek na 125 ccm. Tato změna by měla umožnit využít širokou nabídku motocyklových motorů, které jsou vyráběny právě v těchto vyšších kubaturách.
Závodění skoro pro každého - motory do 160 ccm
U obou předcházejících kategorií, tedy do 120 ccm a do 200 ccm, je povoleno značné množství úprav jak na motoru, tak na celém voze. Tyto změny jsou náročné nejen na finanční prostředky, ale i na rozsáhlé znalosti v konstrukci bugin i motorů (vždyť také spousta mladých jezdců je potomky našich nejlepších závodníků a jezdí pod jejich vedením). Letos byla proto zavedena nová třída do 160 ccm (oficiální název třídy je RSXV 160 Vario). Stroje pro tuto kategorii musejí být buď sériové bez úprav, nebo (v případě vlastní konstrukce) podléhají přísným předpisům, co se týče motoru i karoserie. Vozy mají stejné motory, na kterých nejsou povoleny žádné změny, řazení rychlostních stupňů odpadá, protože všechny buginy musejí být osazeny variátorem. Tato kategorie by měla umožnit plnohodnotné závodění i lidem, kteří se tomuto sportu chtějí věnovat jen rekreačně.
Stroje pro profíky i nadšence
Cena špičkových strojů není nízká, ale to je (pokud chcete vítězit) běžné u všech sportů. Pořizovací cena nejlepších strojů se pohybuje okolo 150 000 korun, samozřejmě něco stojí ladění motorů, nákup dílů i celé zázemí závodů. Takovéhle náklady mají ale špičkoví jezdci, chcete-li jezdit pro radost, pořídíte ojetou buginu okolo 30 000 korun. To sice není pořád málo, ale automobilové závodění je přece jen trochu dražší sport. Část peněz vynaložených na závody také hradí, stejně jako u "velkých" automobilových závodů, sponzoři. Reklamy na autech nejsou jen na ozdobu, jezdci závodů dětských bugin jsou sponzorováni stejně jako piloti silnějších kategorií.
Půjčte si sporťák
Jste-li ale úplní začátečníci bez zkušeností, bude se vám nějaký sponzor shánět těžko a organizátoři závodů jsou si toho dobře vědomi. Proto si bude možné stroje třídy do 160 ccm pronajmout třeba jen na jeden závod a vyzkoušet si, jaké to je být pilotem terénní buginy. Když se vám to zalíbí, můžete začít soutěžit právě v kategorii do 160 ccm, která má, díky nemožnosti velkých úprav na stroji, náklady na provoz a závody nejnižší.
Bezpečně a rychle
I když to zní neuvěřitelně, jsou soutěže dětských bugin velice bezpečné. Od doby prvních závodů se velice zpřísnily bezpečnostní předpisy. Vozy jsou vybaveny čtyřbodovými bezpečnostními pásy, kvalitním rámem i ochrannými sítěmi v oknech. Za posledních několik let nebyl kromě oděrek zaznamenán žádný vážnější úraz, a to se auta po kolizi se soupeři někdy otočí v kotrmelcích na střechu. Větší nebezpečí hrozí spíše neopatrným divákům, kteří se odváží příliš blízko k trati, na které probíhá divoký závod.
Nejlepší je přijet a vidět
O dětských buginách by se toho dalo napsat ještě hodně, ale nikdy se to nevyrovná tomu, když se půjdete na závody podívat a uvidíte na vlastní oči řvoucí stroje, ženoucí se v oblacích prachu. Jelikož se závody konají vždy o víkendu, je to určitě dobrý námět na zajímavý výlet. Třeba si tam nějakou tu buginu půjčíte a konečně všem ukážete, že jste skutečně talentovaní automobiloví závodníci.
ZÁVODY V TOMTO ROCE
Protože v seriálu autokrosových závodů dětských bugin startuje i náš ABC tým, budeme se jednotlivým akcím věnovat podrobněji. Pro úplnost ale uvádíme seznam letošních závodů mistrovství České republiky a závodů Jež Cup 2000 dětských bugin. Závody se konají vždy od pátku do neděle. 28.4. Letohrad, 12.5 Prostějov, 26.5 Domažlice, 16.6. Roztoky u Prahy, 30.6. Vyškov, 11.8. Sosnová, 25.8. Letohrad, 8.9. Vyškov, 22.9. Kolín, 6.10. Roztoky u Prahy
MEZINÁRODNÍ ÚSPĚCHY
Protože buginy vyráběné u nás se prodávají do celého světa, není divu, že podobné závody se konají i jinde. Největší zahraniční soutěže dětských bugin se jezdí v Německu. Na tamní závody byli naši jezdci několikrát pozváni, ale po jejich drtivých vítězstvích je už v Německu nechtějí. Naši jezdci nejslabší třídy do 120 ccm totiž hravě poráželi nejlepší německé jezdce nejsilnějších kategorií.
MÁME ZÁVODNÍ TÝM
Ábíčko jede! Do letošního seriálu závodů nastupuje v nové kategorii do 160 ccm i náš vlastní ABC tým. V našich barvách bude startovat nadějný šestiletý závodník Zdeněk Škvor se strojem Buggy Beta RSXV s motorem Honda GX 160 ccm. Doufáme, že se stane horkým favoritem všech závodů.
