Z historie šifrování 6/8
V druhé polovině 16. století, kdy byla Evropa zmítána mnoha válkami, byl do Říma vyslán mladý francouzský diplomat Blaire de Vigenére. Tam brzy zjistil, že pro svou práci diplomata potřebuje také znát umění šifrování. Postupně se seznámil s pracemi Albertiho a zdokonalil jeho princip šifrování. V 39 letech se rozhodl, že ukončí svou diplomatickou kariéru a bude se dále věnovat jen studiu a šifrování.
V roce 1586 zveřejnil výsledky své práce vydáním spisu o šifrách a uveřejnil šifrovací čtverec obsahující vždy 26 abecedních písmen zapsaných ve 26 řádcích pod sebou.
V té době nebyl jeho šifrovací systém dostatečně doceněn. Asi proto, že případným zájemcům se použití a následné odkrytí zdálo jednoduché. Základní šifrovací postup připomínal Caesarovu šifru, v níž každému šifrovanému písmenu je přiděleno jiné písmeno z posunuté abecedy. Silou jeho šifry bylo však použití šifrovacího klíče - hesla, slova nebo náhodné množiny písmen, který určuje postup šifrování v řádcích i následný postup dešifrování. Uznání se tomuto postupu šifrování dostalo až jeho použitím v 19. století. Dnes můžeme říci, že Vigenérův čtverec byl vrcholem šifrovacích technik doby předelektronické.
ČTVEREC VE VAŠICH RUKÁCH
V horní řádce tabulky je základní abeceda a pod ní jsou abecedy posunuté vždy o jedno písmeno. V principu se jedná rovněž o substituční šifru, v níž jsou písmena nahrazována určitými symboly (písmeny). Pro zašifrování textu potřebujeme šifrovací heslo, zvolíme např. slovo PETR. Jak proběhne následné zašifrování, si ukážeme na krátké větě DNES JE SOBOTA. Nejprve si napíšeme šifrovanou větu a nad ní šifrovací heslo - pro nás slovo PETR, které opakovaně napíšeme nad celou větu.
Šifrovací klíč: P E TRPE T R PE T R Šifrovaná věta: DNES J ESOBOTA Nyní začneme šifrovat první písmeno věty. Je jím D, v šifrovacím klíči je nad tímto písmenem nadepsáno písmeno P. Ve Vigenérově čtverci tomuto písmenu odpovídá řádek 15. Slovu PETR řádky 15, 4, 19 a 17. V průsečíku sloupce nadepsaného písmenem d a řádku 15 nalezneme písmeno S, což je první písmeno zašifrované věty. Tímto způsobem postupně zašifrujeme celou větu.
Výsledkem je pak zašifrovaná věta: SRXJYILFQSMR Dešifrování věty u příjemce pak probíhá opačným způsobem. Nad zašifrovanou větu napíšeme opakovaně klíčovaní slovo PETR. Slovu PETR najdeme v tabulce odpovídající řádky 15, 4, 19 a 17. V těchto řádcích postupně vyhledáváme jednotlivá písmena šifrované věty a ve sloupcích nahoře odečítáme vždy písmeno věty zašifrované.
Příští díl Století velkých vynálezů v ABC č. 22.
Sdílej
11. října 2005 • 19:12 Vyšlo v ABC 20/2005