Primitivní plemena

Slovo "primitivní" zní našim uším poněkud hanlivě. Rozhodně to však neznamená, že by v kynologické terminologii označovalo psy hodné opovržení. Chce jen vyjádřit, že takto označovaná plemena se nacházejí na původním stupni vývoje a byla chovatelským či šlechtitelským úsilím člověka poznamenána jen velmi málo. Spíše než k moderním plemenům mají blízko ke psím páriům, polodivokým psům z různých oblastí světa, kteří se vyvíjeli svou vlastní cestou a bez velké závislosti na člověku. Zahrnová-ny sem jsou také starodávné typy loveckých psů ze Středomoří, používající způsob lovu blízký divokým šelmám. Ani oni se při svém vývoji nedali příliš ovlivňovat člověkem. Jejich předkové stáli někde na pomezí mezi polodivokými psími párii a chrty. Dalo by se říci, že primitivní plemena nedosahují takového stupně domestikace jako většina domácích psů, na jaké jsme zvyklí. Projevuje se to jednak biologicky (feny většinou hárají jen jednou ročně, stejně jako feny divokých psovitých šelem, basenži, podobně jako divocí předchůdci psů, nedokáže štěkat), jednak vnějšími projevy chování. Tito psi bývají značně nezávislí na člověku a stěží u nich lze docílit dokonalé poslušnosti. Mají silně vyvinutý lovecký pud, nutící je pronásledovat vše živé nebo pohyblivé, a sebelépe míněný výcvik v přivolání s tím stěží něco zmůže. Většina majitelů je proto pouští z vodítka jen na ohrazeném prostoru. Kromě poměrně známých a v poslední době se šířících "neštěkavých" basenžů sem patří už jen velmi vzácná plemena: faraonský chrt, ibizský, kanárský a portugalský podengo, kanaánský pes, sicilský chrt, thajský ridgeback a mexický naháč. Snad s výjimkou prvně jmenovaného to jsou plemena, která se hodí výhradně pro zkušené chovatele. Pro ty, kteří neobvyklému vzhledu, přirozenému chování a hrdé nezávislosti dávají přednost před tradičními psími vlastnostmi, jako jsou poslušnost, veselá přátelskost a snadná ovladatelnost. Z basenžiho se s trochou trpělivosti ze strany majitele může stát příjemný rodinný pes. Je to úzkostlivě čistotný, v kruhu rodinném milý a přátelský tvor, který své okolí neobtěžuje štěkotem (i když někdy si trochu "zajódluje") a svou potřebu lásky uspokojí výhradně na svých nejbližsích. Venku se ovšem většinou projevuje jako trochu plachý, nekontaktní pes, s jehož pohybem navolno mohou vzniknout problémy.