JAK MAPU POUŽÍVAT
Mapka ukazuje vzhled oblohy tak, jak bychom ji viděli 5. prosince ve 21 hodin středoevropského času (koncem listopadu platí mapka pro 22.00, koncem prosince pro 20.00). Při pozorování držte mapku šikmo nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Při pohledu směrem na sever ji tedy musíte otočit vzhůru nohama. Pokud jste si mapku správně zorientovali, měli byste na ní vidět souhvězdí tak, jak je uvidíte i při pohledu na skutečnou oblohu. V mapce není nakreslen Měsíc, jelikož ten mění polohu každou noc. Měsíc a planety vždy najdete poblíž čárkované čáry, která se odborně nazývá ekliptika.
PROSINEC
Ke konci roku se můžete těšit na zážitky, které s sebou přináší zimní obloha. Slunce zapadá hluboko pod obzor, a tak jsou noci dlouhé a dostatečně tmavé. Již vpodvečer se nebe pokryje fantastickým množstvím hvězd, které díky černě sametovému podkladu září mnohem více než během letních měsíců. Nad východním obzorem si zkuste najít souhvězdí Blíženců. Pomohou vám dvě jasné stálice - Castor a Pollux. Zatímco Pollux je hvězda podobná našemu Slunci, Castor skrývá celou řadu překvapení. Pohled větším dalekohledem by odhalil soustavu tří hvězd, které obíhají kolem společného těžiště. To ještě není vše. Jak ukázala přesná spektroskopická pozorování, každá ze tří hvězd je ve skutečnosti dvojhvězda! Za jediným zářícím bodem se tedy skrývá soustava šesti hvězd.
I v souhvězdí Orion najdete zajímavé stálice. První z nich je načervenalá Betelgeuze. Tento obr o hmotnosti dvaceti Sluncí je bouřlivým světem s povrchovou teplotou kolem tří tisíc stupňů Celsia. V jeho plynném obalu se objevují až několik set tisíc kilometrů velké bubliny horkého plynu, které neustále narušují kulový vzhled hvězdy. Následkem je občasné kolísání jasnosti, pozorovatelné i ze Země. Kvůli těmto výkyvům se Betelgeuze řadí mezi takzvané proměnné hvězdy. Zcela jiné podmínky panují na hvězdě Rigel. Povrch této stálice má teplotu kolem deseti tisíc stupňů Celsia a září modrobílým světlem. Když uvážíte, že Rigel je od nás vzdálen více než 800 světelných let, je zcela jasné, že patří mezi nejjasnější hvězdy. Naše Slunce by v takové vzdálenosti bylo na hranici pozorovatelnosti většími dalekohledy... Ani Rigel není samostatná hvězda, ve skutečnosti jde nejméně o trojhvězdu.
Z planet můžeme po celou noc pozorovat Mars a Saturn, k nim se nad ránem přidá i majestátní Jupiter.
Mapu na leden najdete v ABC č. 1
