Na slavnostní premiéru filmu Žraloci 3D přijel jeho režisér Jean-Jacques Mantello do Prahy osobně. Ještě před zahájením promítání poskytl ABC exkluzivní rozhovor.
Jak jste se k natáčení filmu o žralocích dostal? Máte ke žralokům a k moři nějaký zvláštní vztah?
Vyrostl jsem u moře, moře mám rád a od patnácti let se potápím. Je to pro mě zábava. Na druhou stranu jsem pracoval na filmech, od devadesátých let i na těch třírozměrných. A před pár lety se mně a mému bratrovi podařilo spojit zábavu, tedy potápění, s prací. Jsme tím pádem asi ti nejšťastnější lidé na světě.
To vám věřím. Ale jako režisér se asi potápět nemusíte, můžete vše řídit z povrchu hladiny.
Samozřejmě jsem se za nimi potápěl, to bych si za žádnou cenu nenechal ujít.
Jak dobře žraloky znáte?
Ještě než jsme začali natáčet tenhle film, tak jsme se stovky hodin se žraloky potápěli. A při natáčení jsme s nimi pod vodou strávili dalších nejméně pět set hodin. Takže si myslím, že už je skutečně začínám znát dobře.
S kolika druhy žraloků jste natáčeli?
To jsem nikdy nepočítal. Je totiž potřeba si uvědomit, že jsme se setkali s více druhy žraloků, než kolik jich uvidíte ve filmu. Ale odhadem bych řekl, že jich mohlo být tak deset až patnáct.
Který žralok ve vás zanechal nejsilnější dojem?
Který druh na mě udělal největší dojem - to je těžké. Pokud jde o zážitek setkání s největším predátorem, tak bych řekl, že na mě nejvíc zapůsobil velký bílý žralok. Ale pokud by šlo o dojem z vlastního kontaktu se žralokem, tak by zřejmě vyhrál žralok velrybí, protože ten se k nám choval, jako by to byl nějaký mořský savec.
A ještě na jeden zajímavý zážitek z natáčení nezapomenu. V určitém okamžiku kolem nás proplouvalo asi čtyři sta kladivounů. To uvidíte i ve filmu, že před sebou máme opravdu hodně žraloků, ale je potřeba si uvědomit, že to, co vidíte před sebou, máme také pod sebou, nad sebou a za sebou.
A který je váš nejoblíbenější?
Já mám rád všechny žraloky, ale možná mám nejraději toho velrybího, protože ten skutečně vypadá jako nějaký veliký plyšák.
Zažili jste při natáčení nějaké nebezpečné situace?
Já osobně ne, ale můj bratr se v takové nepříjemné situaci ocitl. Bylo už po natáčení, on plaval na hladině a najednou se tam objevilo 15 hedvábných žraloků, to je druh, který měří dva metry. Začali ho dloubat do žeber a musím říct, že tak rychle, jak uplaval těch sto metrů, ještě nikdy neplaval, určitě překonal všechny svoje osobní rekordy. Vlastně to mohlo dopadnou špatně, ale špatně to nedopadlo. My totiž pro ně nejsme primárně potrava. Nebezpečí tady samozřejmě bylo, ti žraloci ho chtěli prozkoumat, možná zjistit, jestli by to případně potrava byla, ale neochutnali, a to bylo důležité.
Takže žraloci přece jen jsou pro člověka nebezpeční?
Samozřejmě, že při natáčení žraloků je třeba s určitým nebezpečím počítat, musíte být ostražití a dobře znát jejich chování, abyste to nebezpečí správně odhadli. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že z přibližně 400 druhů žraloků jich je potenciálně nebezpečných asi čtyři až pět. Ale nejdůležitější je, že člověk opravdu není jejich přirozenou kořistí. Když je napaden, jedná se o nehodu, o záměnu kořisti. Kdybychom byli jejich potravou, tak by to měli jednoduché, stačilo by připlout k nějaké pláži a tam by se živili ve velkém.
Žraloci jsou nesmírně staří živočichové. Domníváte se, že ještě stále mají na Zemi své místo, nebo už sem dávno nepatří?
Žraloci se vyskytují na Zemi už nějakých 400 milionů let, objevili se o sto milionů let dříve než dinosauři. A na rozdíl od nich přežili až do současnosti. Jako predátoři, kteří stojí na vrcholu potravní pyramidy, mají v mořích své nezastupitelné místo. Ale během posledních třiceti let přivedl nadměrný lov mnohé druhy na pokraj vyhubení. Lidé přitom z uloveného žraloka často jen odříznou hřbetní ploutev, která se používá k přípravě oblíbené žraločí polévky, a zbytek vyhodí. Na mnoha místech už byl lov žraloků zakázán, přesto je jejich ochrana stále nedostatečná.
A mohou k ochraně žraloků nějak přispět i lidé, kteří žijí ve vnitrozemí, daleko od moře?
Je třeba, aby všichni pochopili, že je úplně jedno, jestli člověk žije u moře nebo v nějaké vnitrozemské zemi jako třeba v České republice. Voda nezná hranice, moře a oceány patří všem a jejich čistota a zdraví, které nejsou v současné době nijak zvlášť dobré, by se proto měly týkat nás všech. Když například tady u vás prší, ta voda se samozřejmě dostane do řek a z nich do moře. Pokud budou české řeky znečistěné, ponesou toto znečištění do moří a urychlí tak vymírání žraloků a dalších mořských živočichů a rostlin. A smrt moří a oceánů by znamenala smrt nebo zánik všech lidských bytostí.
A co byste vzkázal našim čtenářům? Asi toto: moře a oceány jsou v současné době nemocné a jedinou nadějí pro jejich budoucnost jste vy, mladí. A v té budoucnosti by měli mít své místo všichni mořští tvorové - nejen oblíbení, jako jsou třeba delfíni, ale i žraloci, které lidé naopak moc rádi nemají. Všechno je totiž relativní: zkuste si například představit, že jste sardinka. Pak vám bude úplně jedno, jestli připluje žralok nebo ten oblíbený delfín. Oba vás sežerou.
Kdo koho zabíjí?
Ročně na celém světě napadnou žraloci asi 100 lidí, z toho asi 12 útoků končí smrtelně. Naproti tomu člověk zabije ročně 100-150 milionů žraloků. U některých druhů to vede až k jejich kritickému ohrožení. Od roku 1986 ubylo v severozápadním Atlantiku 89 % kladivounů, 79 % žraloků bílých a 65 % žraloků skvrnitých, v Mexickém zálivu dokonce člověk vyhubil 99 % žraloků bělocípých. Žraloci se velmi pomalu množí, jejich březost trvá 22 měsíců, nejsou proto schopni reprodukcí vyrovnat úbytky způsobené člověkem.
HVĚZDY FILMU ŽRALOCI 3D
Žralok skvrnitý - Carcharias taurus (též žralok písečný, tygří)
Průměrná délka: 3 m
Zajímavost: embrya, která se vyvíjejí v těle matky, jsou kanibalové - živí se svými nenarozenými sourozenci. Z až 23 oplozených vajíček se tak nakonec narodí pouhá dvě mláďata
Status: ohrožený
Žralok bělocípý - Carcharhinus albimarginatus (též žralok stříbrocípý)
Průměrná délka: 2 m
Zajímavost: na rozdíl od mnoha jiných jsou tito žraloci teritoriální
Status: ohrožený
Manta atlantská - Manta birostris
Velikost - rozpětí: přes 6 m
Zajímavost: "křídla" manty jsou ve skutečnosti silně zvětšené prsní ploutve
Status: ohrožená
Piloun mnohozubý - Pristis pectinata (též piloun obecný)
Průměrná délka: 5,5 m
Zajímavost: přestože má tvar těla jako žralok, rozšířené trojúhelníkové prsní ploutve ho řadí do příbuzenstva rejnoků.
Prodloužený rypák opatřený 14 až 22 zuby na každé straně mu slouží především k vyrývání kořisti ze dna
Status: kriticky ohrožený
Žralok bílý - Carcharodon carcharias (též žralok lidožravý)
Průměrná délka: 6 m
Zajímavost: je to jediný druh žraloka, který je schopen vyskočit nad hladinu, aby se rozhlédl po okolí. Je také schopen udržovat si tělesnou teplotu až o 9 oC vyšší, než je teplota okolní vody
Status: ohrožený
Kladivoun bronzový - Sphyrna lewini
Průměrná délka: 2,5 m
Zajímavost: je to jeden z nejspolečenštějších druhů žraloků, v jediném hejnu může být přes 200 jedinců, jejichž pohyb je dokonale synchronizovaný. Pohromadě se však drží jen přes den, na noční lov se vydávají jednotlivě
Status: ohrožený
Kladivoun velký - Sphyrna mokarran
Průměrná délka: 3,5 m (největší jedinci až 6 m)
Zajímavost: jeho nejoblíbenější kořistí jsou rejnoci, ale loví i jiné žraloky včetně menších jedinců vlastního druhu
Status: ohrožený
Žralok spanilý - Carcharhinus amblyrhynchos (též žralok šedý, útesový, šedý útesový)
Průměrná délka: méně než 2 m
Zajímavost: je to mimořádně zvědavý žralok, který se velmi zajímá o potápěče. Pokud se cítí ohrožen, zaujímá zvláštní nahrbený postoj a přehnanými kývavými pohyby se snaží domnělého nepřítele zastrašit
Status: ohrožený
Žralok obrovský - Rhincodon typus (též žralok velrybí)
Průměrná délka: 12 m
Zajímavost: největší rybovitý obratlovec se živí nejmenšími tvory v oceánu, planktonem. Nasává ho tlamou, kterou může rozevřít do šířky až 140 cm. Ačkoliv v ní má asi 3000 drobných zoubků, nemůže svou potravu kousat
Status: kriticky ohrožený
Víte, že žraloci
- se na Zemi objevili o 100 milionů let dříve než dinosauři?
- jsou schopni zaznamenat pach kořisti až na vzdálenost 1,6 km?
- jsou schopni rozeznat i nepatrné elektrické impulsy?
- nemají žádné kosti, jejich kostra je složena ze samých chrupavek?
- velkým druhům může během života vyrůst až 30 tisíc zubů? + obr.
- 70 % druhů rodí živá mláďata?
- žijí v průměru 25 let, ale najdou se i jedinci starší 100 let?
- zabijí za rok méně lidí než včely?
- polovina všech druhů neměří ani dva metry?
O filmu
Film Žraloci 3D vznikal v letech 2003 až 2004 a natáčel se na řadě míst světa. Evropskou premiéru měl 23. března 2005, u nás 12. ledna 2006 v pražském kině Oscar IMAX. Více informací najdete na www.sharks3D.com nebo www.oskarimax.cz/FilmZraloci3D.asp.
Jean-Jacques Mantello (44 let)
- francouzský filmař a potápěč
- žije v jižní Francii nedaleko Nice
- má tři děti
- 1991 Miracle Mermaid, Mantellův první podmořský film 3D (Zlatá palma na světovém festivalu podmořských filmů v Antibes)
- režíroval více než třicet 3D animovaných filmů a stereoskopických projektů
- 2001 natočil svůj první velkoformátový film Ocean Wonderland 3D, v němž upozorňuje na ohrožení korálových útesů
- 2005 nejnovější film, Žraloci 3D, se snaží změnit pohled lidí na tyto mořské predátory, jimž hrozí vyhubení