Dalším důležitým prvkem je procesor, který přes chipset řídí zbytek počítače. Jeho výkon je určen několika hledisky. Pro naše potřeby si vystačíme s rychlostí sběrnice (FSB = Front Side Bus), výsledným taktem procesoru a velikostí vyrovnávací paměti (anglicky cache [keš]). Ta bývá v dnešních procesorech dvouúrovňová - menší primární a větší sekundární. Velikost jednotlivé úrovně se většinou pohybuje v rozmezí 64 kB až 2 MB. Tato velmi rychlá paměť slouží výhradně pro bezprostřední potřeby procesoru, na které by operační paměť byla příliš pomalá.
FREKVENCE PROCESORU
Rychlost sběrnice FSB nám zjednodušeně říká, kolik dat za vteřinu procesor předá chipsetu. Sběrnice má svá rychlostní omezení, ale různými triky je lze obejít a navenek tak zvýšit rychlost (např.
až pětinásobně). Z frekvence FSB se násobením tzv. multiplikátorem určuje výsledný vnitřní takt procesoru. Procesory značky AMD mají jednu zvláštnost - navenek se zdá, jako by běžely na vyšším taktu, než je takt vnitřní. Například Athlon 64 3500+ běží s výkonem odpovídajícím taktu 3500 MHz (Mhz = milion operací za vteřinu), ale jeho vnitřní takt je pouze 2210 MHz.
RYCHLOST
Rychlost procesoru se nejvíce projevuje při běžných operacích, jako jsou plynulý chod operačního systému, komprese souborů, konverze mezi různými audioa videoformáty atd. Ve hrách se většinou zodpovědnosti za výkon ujímá grafická karta, takže si dnes plně vystačíme s procesorem o vnějším taktu 3000 MHz. Například dostačující je AMD Athlon 64 3000+ či Intel Pentium 4 3GHz (= 3000 MHz). Pozor na „kancelářské“ procesory AMD Sempron a Intel Celeron, které jsou pro herní sestavy nedostačující i při těchto frekvencích.
Příště o pamětech.
