Již popáté vyhlásila Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) celoroční kampaň věnovanou záchraně některého kriticky ohroženého druhu zvířat. Ta letošní se zaměřila na nosorožce.
Proč zrovna nosorožci?
V současnosti přežívá pět druhů nosorožců. Přestože nemají v přírodě přirozeného nepřítele, hrozí jim vyhynutí; všech nosorožců na celém světě zbývá necelých 17 tisíc. Do záhuby je přivedli lidé - nosorožci byli a dodnes jsou pronásledováni kvůli svému rohu (například v Asii je prášek z něj považován za afrodiziakum). Ve volné přírodě již pravděpodobně žádní nosorožci nežijí, poslední zbytky jejich populací jsou soustředěny do národních parků. Ale ani tam, pod ochranou ozbrojených strážců, nejsou v bezpečí - ceny jejich rohů jsou tak vysoké, že pro ně pytláci riskují vlastní životy.
Jak mohou pomoci evropské zoo?
Všech pět druhů nosorožců žije v zemích, které mají jen omezené prostředky na jejich ochranu, výzkumné projekty, vzdělávání a výchovu a další programy, jež by jim umožnily přežít. Mezinárodní kampaň je proto zaměřena nejen na osvětu, ale také na získání peněz, které by nosorožcům pomohly přímo v místech, kde jsou doma. Bylo vybráno třináct projektů, které budou z těchto peněz uhrazeny. Někde půjde o zakoupení jeřábu pro přepravu nosorožců, jinde třeba o zaplacení mezd protipytláckým hlídkám. Část může být použita na nákup stanů a moskytiér pro strážce, případně digitálních kamer sloužících ke sledování a terénnímu výzkumu chování zvířat.
Záchranné programy
Ty hlavní lze rozdělit do tří typů. Prvním je výzkum a tzv. translokace - odchyt a přemísťování nosorožců, kteří dnes žijí v izolovaných populacích, které neumožňují páření nepříbuzných zvířat. Druhý program je výchovný, zaměřený hlavně na školní děti. A tím třetím je snaha spojit potřeby místních obyvatel s ochranou přírody a zapojit je do organizování ekoturistiky nebo je přímo získat pro ochranářskou práci.
Naše zoo v evropské kampani
Do kampaně EAZA Zachraňme nosorožce se zapojily naše a slovenské zoologické zahrady v Bojnicích, Bratislavě, Brně, Děčíně, Dvoře Králové nad Labem, Hodoníně, Chomutově, Jihlavě, Liberci, Ohradě, Plzni, Praze, Ústí nad Labem a Zlíně. Nosorožcům můžete pomoci i vy - například tím, že se zapojíte do některé ze soutěží, které pořádají jednotlivé zoo nebo školy, případně si zakoupíte některý z propagačních předmětů věnovaných kampani. Veškeré takto získané finanční prostředky půjdou přímo do zemí, v nichž nosorožci bojují o přežití, a tam budou použity na konkrétní záchranný program.
Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum, někdy také nazývaný bílý nebo širokohubý). Je to po slonu druhý největší suchozemský savec - dospělí jedinci mohou vážit až 3,6 tuny. Má dva rohy.
Vytváří dva samostatné poddruhy:
jižní poddruh (C. s. simum) - dnes patří mezi nejpočetnější druh nosorožců, ve volné přírodě jich žije asi 11 000, v lidské péči až 750)
severní poddruh (C. s. cottoni) - patří nejohroženějším vůbec, v přírodě přežívá méně než deset jedinců a dalších asi deset žije v zoologických zahradách. Jednu ze dvou hlavních chovných skupin tohoto druhu můžete vidět u nás v zoo ve Dvoře Králové.
Nosorožec dvourohý (Diceros bicornis, někdy také nazývaný černý) vytváří na území svého výskytu pět poddruhů a dosahuje váhy asi 1,8 tuny. Patří ke kriticky ohroženým druhům, ve volné přírodě přežívá asi 3600 jedinců, v zoologických zahradách dalších asi 250 kusů.
Má dva rohy, přední může být až 1,5 m dlouhý.
Nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) je druhým největším nosorožcem, může vážit přes dvě tuny. V přírodě přežívá v rezervacích asi 2400 jedinců, v zoologických zahradách žije dalších 150 zvířat. Patří k druhům s jedním rohem.
Nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) se podobá nosorožci indickému, je však menší - váží necelé dvě tuny. Ze všech pěti druhů nosorožců je nejvzácnější a jen díky záchrannému projektu se podařilo zvýšil jeho počty z 25 jedinců v šedesátých letech minulého století na současných asi 60 kusů. Většina z nich žije v rezervaci Ujung Kulon. Nechová ho žádná zoo.
Nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) je ze všech nosorožců nejmenší, mnohdy neváží ani 1 tunu. Od ostatních nosorožců se liší i tím, že má tělo porostlé dlouhou štětinatou srstí. V přírodě přežívá posledních asi 300 jedinců, v zoologických zahradách jen devět.
Zajímavost
Nosorožec sumaterský je vývojově velmi starý a primitivní druh, v prakticky nezměněné podobě žije na Zemi již od třetihor. Je blízkým příbuzným srstnatých nosorožců, kteří v době ledové obývali i střední Evropu a jejichž pozůstatky se nacházejí i na našem území.
