Jarda zabil Leoše

(Starý příběh podle vyprávění dědy poslal J. Žák z Brna.)

Eret zabušil na dveře domku na okraji vsi: „Ančo, máš doma Leoše?“ „Šel asi v osm hodin na hřbitov za Jardou, pro nějaké peníze.“ „Tak to je divný. Na márnici se totiž objevil nápis, že je Leoš zabitej. Říkal jsem si, blbej fór, ale když není doma, zajdu tam.“ „To já jdu s vámi.“ Po cestě se Anna zeptala: „Hele, proč vlastně Jarda, bývalý advokát, dělá hrobníka?“ „Prej se tam setkává s hodnějšíma lidma,“ ušklíbl se Eret.
Hrobníka Jardu našli, jak zahazuje čerstvý hrob. „Leoš? Jó, byl tu ráno, dal jsem mu ty prachy, co mi půjčil.“ Když se Leoš neobjevil ani k poledni, šla to Anna ohlásit. Pátrání četníků nikam nevedlo, ani když prohlédli i rakev, kterou hrobník zahazoval.
Ukázalo se, že peníze, které Leošovi hrobník údajně dal, s ním prohrál v kartách. Osmnáct tisíc! Hráli ještě Peka a Vorel. Četníkům Peka přiznal: „No jo, hrál jsem, ale já byl skoro na svých. Vorel prohrál tak tisícku, zůstal ji Leošovi viset. Hrobník prohrál moc a tolik prachů neměl. Ještě se pohádali. Pak oba slíbili zaplatit hned ráno. Vorel ještě říkal, že vybere peníze, hned jak otevře pošta.“ Vorla našli četníci, jak odpočívá u čerstvě posečené louky. Zazubil se: „Jdete mi pomoct? Makám tu od rána, už od sedmi.“ Leoše našli, když jeden četník odklopil poklop vyschlé studně u hřbitova. Ležel na břiše.
Peka nad obrubní rozvažoval: „Asi měl ještě v hlavě, tak tam spadl.“ Vorel se taky koukl: „Jo a zaklapl za sebou víko. Možná ho hrobník pro pár tisícovek píchl.“ Peníze se u mrtvého nenašly. Lékař později konstatoval, že Leoš zemřel na bodnou ránu ještě před pádem do studně.