Živé tanky z pravěku

PROČ ZROVNA NOSOROŽCI?

V současnosti přežívá pět druhů nosorožců. Přestože nemají v přírodě přirozeného nepřítele, hrozí jim vyhynutí; všech nosorožců na celém světě zbývá necelých 17 tisíc. Do záhuby je přivedli lidé - nosorožci byli a dodnes jsou pronásledováni kvůli svému rohu (například v Asii je prášek z

něj považován za afrodiziakum). Ve volné přírodě již pravděpodobně žádní nosorožci nežijí, poslední zbytky jejich populací jsou soustředěny do národních parků. Ale ani tam, pod ochranou ozbrojených strážců, nejsou v bezpečí - ceny jejich rohů jsou tak vysoké, že pro ně pytláci riskují vlastní životy.

POMOC EVROPSKÝCH ZOO

Všech pět druhů nosorožců žije v zemích, které mají jen omezené prostředky na jejich ochranu, výzkumné projekty, vzdělávání a výchovu a další programy, jež by jim umožnily přežít.
Mezinárodní kampaň je proto zaměřena nejen na osvětu, ale také na získání peněz, které by nosorožcům pomohly přímo v místech, kde jsou doma. Bylo vybráno třináct projektů, které budou z těchto peněz uhrazeny. Někde půjde o zakoupení jeřábu pro přepravu nosorožců, jinde třeba o zaplacení mezd protipytláckým hlídkám. Část může být použita na nákup stanů a moskytiér pro strážce, případně digitálních kamer sloužících ke sledování a terénnímu výzkumu chování zvířat.

ZÁCHRANNÉ PROGRAMY

Ty hlavní lze rozdělit do tří typů. Prvním je výzkum a tzv. translokace - odchyt a přemísťování nosorožců, kteří dnes žijí v izolovaných populacích, jež neumožňují páření nepříbuzných zvířat. Druhý program je výchovný, zaměřený hlavně na školní děti. A tím třetím je snaha spojit potřeby místních obyvatel s ochranou přírody a zapojit je do organizování ekoturistiky nebo je přímo získat pro ochranářskou práci.

NAŠE ZOO V KAMPANI

Do kampaně EAZA Zachraňme nosorožce se zapojily naše a slovenské zoologické zahrady v Bojnicích, Bratislavě, Brně, Děčíně, Dvoře Králové nad Labem, Hodoníně, Chomutově, Jihlavě, Liberci, Ohradě, Plzni, Praze, Ústí nad Labem a Zlíně. Nosorožcům můžete pomoci i vy - například tím, že se zapojíte do některé ze soutěží, které pořádají jednotlivé zoo nebo školy, případně si zakoupíte některý z propagačních předmětů věnovaných kampani. Veškeré takto získané finanční prostředky půjdou přímo do zemí, v nichž nosorožci bojují o přežití, a tam budou použity na konkrétní záchranný program. Zajímavost

Nosorožec sumaterský je vývojově velmi starý a primitivní druh, v prakticky nezměněné podobě žije na Zemi již od třetihor. Je blízkým příbuzným srstnatých nosorožců, kteří v době ledové obývali i střední Evropu a jejichž pozůstatky se nacházejí i na našem území.

Nosorožec dvourohý

Diceros bicornis

* tvoří pět poddruhů
* dosahuje váhy asi 1,8 tuny
* má dva rohy, přední může být až
1,5 m dlouhý

Nosorožec indický

Rhinoceros unicornis

* druhý největší nosorožec
* může vážit přes dvě tuny
* patří k druhům s jedním rohem

Nosorožec jávský

Rhinoceros sondaicus

* menší než indický, váží necelé dvě tuny
* má jeden roh
* v šedesátých letech minulého století
žilo posledních 25 jedinců
* nechová ho žádná zoo

Nosorožec sumaterský

Dicerorhinus sumatrensis

* nejmenší druh - váží méně než tunu
* tělo porostlé dlouhou štětinatou srstí
* má dva rohy

Nosorožec tuponosý

Ceratotherium simum

* druhý největší suchozemský savec - může vážit až 3,6 tuny
* má dva rohy
* severní poddruh (C. s. cottoni) patří
k nejohroženějším, v přírodě přežívá
méně než deset jedinců a dalších asi
deset žije v zoologických zahradách.
Jednu ze dvou hlavních chovných
skupin tohoto druhu můžete vidět
v zoo ve Dvoře Králové