Pád vědecké superstar
Profesor Woo-suk Hwang střežil klíče od své laboratoře jako oko v hlavě. Jen málokdo z jeho spolupracovníků do ní byť jen nakoukl. Tajemství „třinácté komnaty“ univerzity v jihokorejském Soulu odhalila až vyšetřovací komise.
Co komise provázená policií našla? Velké NIC! Ani stopu po buňkách, které přinesly profesoru Hwangovi světovou slávu. Kam se buňky poděly? Ukradl je snad někdo? Kdepak! Profesor Hwang je nikdy nevypěstoval.
Jednoduše si je vymyslel. Hvězdnou kariéru korejského biologa ukončilo odhalení jednoho z největších podvodů, jaké věda pamatuje.
NENASYTNÝ PROFESOR
Hwang patřil k předním světovým biologům. Klonoval krávy i prasata. V jeho laboratoři spatřila světlo světa telata, která mají upravenou dědičnou informaci tak, aby se nemohla nakazit nemocí šílených krav. Úspěchy, které by jiným vědcům stačily na dva životy, byly Hwangovi málo.
Chtěl víc. Mnohem víc. A tak se pustil do výzkumu léčebného klonování - oboru, kde už před ním pohořela nejedna „superstar“ současného vědeckého nebe.
V roce 2004 Hwang ohlásil úspěch. Vytvořil z buněk jedné ženy tzv. embryonální kmenové buňky, které chtějí lékaři v budoucnu využívat k léčbě mnoha chorob. Naději k těmto buňkám upírají například pacienti s cukrovkou, s nemocným srdcem nebo lidé ochrnutí po úrazu páteře. Těm všem by mohli lékaři v laboratoři vypěstovat jejich vlastní „náhradní“ buňky a poškozený orgán opravit.
NA VRCHOLU SLÁVY
Hwang byl rázem ještě slavnější než dřív. A také bohatší. Obchodníci si považovali za čest, když navštívil jejich obchod, a nenechali ho vybrané zboží zaplatit. Vláda mu ročně přispívala na výzkum částkou 4,5 milionu dolarů. Soukromé firmy se předháněly ve sponzorských darech. Jedna jihokorejská ocelárna se například starala, aby měl Hwang plat hodný pověsti jedničky mezi korejskými vědci.
Reprodukční klonování
Klonování vypadá jako zázrak. Vědci vezmou buňku z těla dospělého zvířete a vytvoří mu z ní genetického dvojníka čili klon. Zdatně jim v tom pomáhá samičí pohlavní buňka - vajíčko. Klonování je vlastně „podraz“ na vajíčku. Vědci je zbaví jeho vlastní dědičné informace a místo ní mu podstrčí dědičnou informaci buňky z těla dospělého zvířete. Když si počínají dostatečně šikovně, propadne vajíčko dojmu, že bylo právě oplozeno, a začne se vyvíjet v zárodek.
Z něj se pak může narodit klon.
Z kmenových buněk lze vypěstovat v laboratoři kterýkoli z 230 typů buněk tvořících tělo dospělého člověka - od jaterní buňky přes buňku srdečního svalu až po nervovou buňku mozku. Takto vypěstovanými buňkami by mohli lékaři „vyspravit“ pacientovy orgány poškozené nemocí, např. srdce po infarktu. Pacient by neměl s přijetím buněk problémy. Byly by to jeho vlastní buňky - jen „přeškolené“ do nové role. Zatím se to však nikomu nepodařilo.
Jihokorejské aerolinie se mu na deset let dopředu zaručily, že jej i s manželkou dopraví kdykoli kamkoli - samozřejmě gratis. Hwang se objevil dokonce i na poštovních známkách.
Jako kdyby chtěl dokázat, že si to všechno zaslouží, oznámil Hwang v květnu 2005, že umí vypěstovat léčebné buňky pro kohokoli a nedá mu to velkou práci. Zdálo se, že na poslední ocenění, které mu ještě chybělo - Nobelovu cenu, nebude čekat dlouho.
PRVNÍ POCHYBY
Právě v té chvíli se začal trůn „prvního vědce Koreje“ povážlivě houpat. Na internetových chatech se objevovaly narážky, že s jeho výzkumem není vše
Klon psa
v pořádku. Anonymní chataři byli mimořádně dobře informovaní. S vysokou pravděpodobností šlo o mladé vědce z velmi početného Hwangova týmu.
„Schválně, kolik najdete v Hwangových vědeckých článcích zfixlovaných fotografií?“ vyzýval jeden z nich. „Já jsem našel dvě, ale určitě jich tam je víc!“
ODHALENÍ
Na veřejnost proskakovaly děsivé zprávy o tom, jak tvrdou rukou Hwang svým podřízeným vládne. Když neměl dost lidských vajíček pro pokusy, vyzval mladé studentky, aby mu je „dobrovolně darovaly“. Odmítnout si dovolila jen jedna. Hwang ji seřval a sám ji doprovodil do nemocnice k odběru vajíček, aby si to náhodou cestou nerozmyslela. Do věci se vložili i novináři. Především redaktoři korejské televizní stanice MBC si na Hwangovi smlsli.
Soulská národní univerzita už nemohla dál trpně přihlížet, jak Hwangova pověst bere za své, a zahájila vyšetřování. Hwang tak musel chtě nechtě
AŽ NA DNO
A to byl konec korejské vědecké superstar. Vláda mu odebrala všechny tituly a přestala mu platit. Sponzoři se k němu otočili zády. Aerolinie už ho vozit zdarma nebudou. Na univerzitě skončil. Na dveře mu zaklepala policie a začala vyšetřovat, jestli nezpronevěřil peníze určené k výzkumu. Podle korejských zákonů mu hrozí až deset let vězení. Smutný konec pro bezesporu schopného biologa. A všechno jen proto, že chtěl ještě více peněz a slávy, než měl.
