Hvězdní uprchlíci
Američtí astronomové nedávno objevili dvě hvězdy na periferii naší Galaxie, jež se vzdalují rychlostí vyšší než 2 miliony km/h. Proto se již nikdy nemohou vrátit zpět. Čeká je osud vesmírných „bludných Holanďanů“, dokud se nesetkají s nějakou jinou galaxií. Dnes je známo pět takových uprchlíků, avšak astronomové předpokládají, že podobných hvězd je v naší Galaxii asi tisíc. Vzhledem k tomu, že naši Galaxii tvoří více než 100 miliard hvězd, pátrání po nich připomíná hledání příslovečné jehly v kupce sena. Podle současných představ byly tyto hvězdy vymrštěny z centra Galaxie před několika miliony let. Každá z nich byla v minulosti složkou dvojhvězdy. Během přiblížení k obří černé díře byla jedna hvězda pohlcena, zatímco druhá byla navedena na únikovou dráhu.
František Martinek
Škola pro housenky
Housenky některých lišajů se oblékají podle počasí. V chladných krajích mají tmavou pokožku, protože ta pohlcuje více slunečního záření a housenku ohřívá. V teplých oblastech je důležitější maskování před nepřáteli, a tak tam mají housenky zelenou barvu. Americký lišaj tabákový tenhle housenčí trik neovládá a má housenky výhradně zelené. Vědci jej měnit barvu naučili a názorně tak ukázali, jak se mohla tato schopnost v přírodě vyvinout. Nejprve získali lišaje-mutanta, jehož housenky byly bez ohledu na teplotu tmavé. Těm pak zkoušeli pořádně zatopit - vystavovali je na krátkou dobu obrovskému vedru. Některé housenky se vyděsily natolik, že si tak trochu „vzpomněly“ na zelenou barvu. Vědci vybírali housenky s největším chameleonským talentem a nakonec získali lišaje tabákové, jejichž housenky si podle teploty vyberou nejvhodnější barvu pokožky.
Jaroslav Petr
Kdo neskáče, není Konžan
Demokratická republika Kongo měla na Africkém poháru národů, který se konal na přelomu ledna a února v Egyptě, asi nejlepší fanoušky ze všech týmů. Zápas s Angolou, z něhož snímky pocházejí, sice skončil bezbrankovou remízou, ale Kongo díky lepšímu celkovému skóre při rovnosti bodů postoupilo ze skupiny právě na úkor Angoly. Ve čtvrtfinále už ani báječní fanoušci nebyli nic platní a Kongo podlehlo 1:4 budoucímu vítězi celého turnaje, domácímu Egyptu.
-von-
Tyranosauří dědeček
Nový druh dinosaura popsali čínští a američtí paleontologové na základě dvou koster nalezených v Číně nedaleko pouště Gobi.
Tři metry dlouhý dinosaurus žil před 160 miliony lety a stál na počátku linie, která za dalších 80 milionů let dospěla až k obávanému predátorovi, králi všech dinosaurů, devítimetrovému tyranosaurovi.
Tyranosauří dědeček dostal jméno Guanlong wucaii. Guanlong v čínštině znamená „drak s korunouŽ. Výrazným znakem nově popsaného druhu je totiž mohutný hřeben na hlavě. Paleontologové se domnívají, že hrál roli při námluvách, podobně jako se samci mnoha současných zvířat chlubí nejrůznějšími druhy ozdob ve snaze zalíbit se samicím, o jejichž přízeň se ucházejí.
-von-
Jak ukrást milion hvězd?
Kolem naší Galaxie obíhá asi 200 kulových hvězdokup. Jde o seskupení velkého počtu hvězd, které jsou soustředěny v malém prostoru.
Vznikly společně při formování naší Galaxie před 12 až 13 miliardami let. Obíhají po velmi protáhlých eliptických drahách, které je pravidelně přivádějí do centra Galaxie.
Zde na ně působí silná gravitace a kulové hvězdokupy mohou být „oloupeny“ o značnou část svých hvězd. Dochází tak k postupnému roztrhání hvězdokupy a původně kompaktní objekt za sebou táhne dlouhý ohon unikajících hvězd. Italští astronomové vypočítali, že kulová hvězdokupa M 12 ztratila již zhruba milion hvězd a v současné době jich má již „pouze“ 200 000. Odhaduje se, že za 4,5 miliardy let bude hvězdokupa zcela roztrhána. Zatím ji můžete spatřit v souhvězdí Hadonoše i malým dalekohledem.
František Martinek
Přežijí supi?
Ještě před deseti lety byli supi indičtí nejhojnějšími dravci světa. Na každou mršinu se jich okamžitě slétlo několik stovek. I poměrně velké zvíře dokázali obrat na kost během hodiny. Teď obyvatelé Indie, Pákistánu, Nepálu a Bangladéše supy marně vyhlížejí. Z desítek milionů jich přežila pouhá dvě procenta. Supi už nestačí plnit roli zdravotní policie a hrozí šíření infekčních chorob z hnijících mršin.
Supy má na svědomí lék diklofenak, který se začal používat k léčbě dobytka a na který jsou supi neuvěřitelně citliví. V masu a vnitřnostech mršin zůstávalo stopové množství léku a supi se otrávili. Diklofenak vyrábí asi 50 indických továren a ty mají ještě na skladě miliony dávek. Dost na to, aby supi úplně vymřeli. Zákaz diklofenaku komplikovala skutečnost, že za něj nebyla náhrada. Ta se po letech konečně našla, a tak supům svitla jiskřička naděje.
Jaroslav Petr
Queen Mary 2 v ohrožení
Neuvěřitelných 29,7 miliard Kč v přepočtu zaplatí rejdařská společnost Royal Caribbean International finské firmě Aker Yards, která pro ni postaví největší dopravní loď světa. Na moře by měla vyplout v roce 2009. Loď pracovně pojmenovaná Project Genesis (na obr.) překoná dosavadní rekordmanku Queen Mary 2. Největší lodí bez ohledu na kategorie je (a zatím zůstane) norský tanker japonské výroby Jahre Viking s tonáží 280 000 tun a délkou 400 metrů.
QUEEN MARY 2
tonáž: 150 000 tun
výtlak: 76 000 tun
délka: 345 m
výška: 62 m
PROJECT GENESIS
tonáž: 222 000 tun
výtlak: 100 000 tun
délka: 360 m
výška: 65 m
-von-
Je tloušťka nakažlivá?
Co s nadbytečnými kilogramy?
Diety? Cvičení?
Bioložka Leah Whighamová radí něco jednoduššího: „Myjte si ruce!“ Při pokusech na kuřatech prokázala, že nákaza některými viry z příbuzenstva původců rýmy přispívá k hromadění tuku v těle. Nakažená kuřata tloustla, i když nejedla o nic víc než kuřata, která se virů vystříhala.
Američtí biologové už odhalili tři viry, které mají podobný účinek, a předpokládají, že bychom se jednou mohli proti obezitě chránit očkováním.
Většina odborníků bere teorii o nakažlivé obezitě s rezervou.
Obezita by však nebyla první choroba, u které by se prokázala nakažlivost, i když to původně nikdo nepředpokládal.
Například žaludeční vředy byly dlouho připisovány na vrub stresu, dokud australští lékaři neusvědčili z jejich vyvolávání bakterii Helicobacter pylori. Loni za svůj objev dostali Nobelovu cenu.
Jaroslav Petr
Potkaní stereo
Stereofonní poslech hudby je už obnošená vesta. Ale čichat stereo, to je i pro vědce žhavá novinka. Člověk si stereo vůní asi moc neužije, protože náš čich ve srovnání se zvířecími nosy za mnoho nestojí. Zvířata však dokážou velmi přesně a rychle zjistit, „odkud vítr vane“. Indičtí biologové nechali potkany hledat napáječku s vodou a napovídali jim „pachovým ukazovátkem“. Pouštěli jim na krátkou dobu slaboučkou vůni ze strany, kde potkani mohli uhasit žízeň. Potkan čichá každou nosní dírkou zvlášť a informace o zachycené vůni se pak v mozku porovná. Má od sebe nozdry vzdálené jen tři milimetry a rozdíl v síle vůně je nepatrný. Přesto se neplete. Stejnou schopnost mají zřejmě i další zvířata, například pes.
Jaroslav Petr