Zimě už definitivně odzvonilo a hvězdné nebe je v zajetí jarních souhvězdí! Východní části oblohy vévodí dominantní Pastýř s naoranžovělou hvězdou Arcturus. Tento hvězdný obr, který je od nás vzdálen pouze necelých pětatřicet světelných let, patří společně se Síriem a Aldebaranem mezi jednu z prvních hvězd, u kterých byl v osmnáctém století objeven vlastní pohyb. I když to není na první pohled patrné, pohybují se všechny hvězdy ve vesmíru. Kvůli ohromným vzdálenostem, které nás od nich dělí, však změnu jejich polohy většinou vůbec nepostřehnete. Zmíněný Arcturus si to rázuje rychlostí kolem 120 km/s!
Největší známý vlastní pohyb má Barnardova hvězda ze souhvězdí Hadonoše. Za 175 let se proti hvězdám na pozadí posune o jeden měsíční průměr! Dělí nás od ní necelých šest světelných let; blíže už je jen trojhvězda a Centauri a samozřejmě naše Slunce.
Uhlíková hvězda
Hned vedle Pastýře naleznete souhvězdí Severní koruny s jasnou hvězdou Gemma (Drahokam). Mnohem zajímavější je však drobná naoranžovělá hvězdička s dlouhým názvem R Coronae Borealis, která je na pomezí viditelnosti pouhýma očima. Při pečlivém sledování byste po několika měsících zjistili, že se její jasnost výrazně mění. Občas by byl potřeba pořádný dalekohled, abyste ji opět nalezli! Jde totiž o takzvanou uhlíkovou hvězdu, která se čas od času zahalí do oblaků uhlíkového prachu. To vede ke zcela náhodným poklesům její jasnosti.
Planety
V první polovině noci naleznete na obloze planetu Mars. Téměř celou noc se můžete těšit z přítomnosti Saturnu a po soumraku i z vycházejícího Jupiteru. Večer 3. dubna se Měsíc přiblíží k Marsu a o čtyři dny později, 7. dubna, se potká i se Saturnem.
Jak mapu používat
Mapka ukazuje vzhled oblohy tak, jak bychom ji viděli 10. dubna ve 22 hodin středoevropského letního času (koncem března platí mapka pro 23.00, na konci dubna pro 21.00). Při pozorování držte mapku šikmo nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Při pohledu směrem na sever ji tedy musíte otočit vzhůru nohama. Pokud jste si mapku správně zorientovali, měli byste na ní vidět souhvězdí tak, jak je uvidíte i při pohledu na skutečnou oblohu. V mapce není nakreslen Měsíc, jelikož ten mění polohu každou noc. Měsíc a planety vždy najdete poblíž čárkované čáry, která se odborně nazývá ekliptika.
Užitečné stránky
Aktuální informace o vlasaticích: www.komety.cz
Malí i velcí cestovatelé uvnitř naší Sluneční soustavy: www.planetky.cz
Pro ty, kteří by rádi věděli, kdy mohou na obloze spatřit mezinárodní kosmickou stanici nebo nějakou družici (anglicky): www.heavens-above.com