Ještěři jsou umístěni ve třech velkých spojených stanech. Když vstoupíte do prvního z nich, můžete si nejdříve prohlédnout řadu zkamenělin - od prvohorních trilobitů přes přesličky až po dinosauří vejce. Téměř celá tato expozice je majetkem Západočeského muzea. Předsálí dominuje osmimetrová kostra maiasaury s hnízdem plným kostřiček ještěřích mláďat, kterou na výstavu zapůjčilo The Natural History Muzeum z Londýna, jež je vlastníkem i všech pohyblivých modelů ještěrů. Ale co je kostra proti živým zvířatům. Ta najdete v dalších dvou stanech. I když ne tak úplně. Dinosauři samozřejmě živí nejsou, jen tak vypadají. Hýbají se, koulí očima a řvou. To vše zajišťují počítače, které jsou výtvorem japonské firmy Kokoro. Kdybyste byli zvědaví, jak to vypadá pod kůží zvířat, která je vytvořena ze speciálního silikonového materiálu, můžete si prohlédnout dvě ocelové kostry, jež můžete pomocí tlačítek a joysticků i sami ovládat. Středem pozornosti ale stále zůstávají samotní dinosauři. Pojďme tedy za nimi.
Maiasaura
(dobrá ještěří matka)
Tohoto ještěra si na výstavě opravdu užijete. Nejprve budete moci sledovat líhnutí malých dinosauříků ve velkém hliněném hnízdě, nad kterým postává jejich starostlivá matka, a o kousek dál potkáte jinou maiasauří samici s pěti odrostlými mláďaty. Maiasaury se dají přirovnat k dnešním antilopám, jen byly poněkud větší - až devět metrů (ty vystavované mají pouze čtyři metry). Živily se trávou a listím ze stromů a žily v početných stádech. O to zajímavější je fakt, že první kostry tohoto dinosaura byly nalezeny teprve před dvaadvaceti lety. Od té doby paleontologové vykopali tisíce koster maiasaury a dnes je tento býložravý ještěr jedním z nejznámějších a nejlépe prozkoumaných dinosaurů vůbec.
Triceratops
(třírohá tvář)
Triceratops na sebe upozorňuje už na dálku svým řevem. Když k němu přijdete blíž, poznáte, že se jedná o samici se dvěma mláďaty. Zahledíte-li se jí do očí a odmyslíte si hrozivé rohy, může se vám zdát, že je to mírumilovné a neškodné zvíře. Svým způsobem byste měli pravdu. Triceratops byl totiž býložravec, který byl po většinu svého života nebezpečný jen křovinám a trávě, kterou spásal svou zobákovitou tlamou. Stejně jako dnešní nosorožec, ke kterému se dá toto zvíře přirovnat, nenosil rohy na hlavě jen tak nadarmo. V případě hrozícího nebezpečí dovedl rychle a smrtelně zaútočit, takže byl nesnadnou kořistí i pro samotného tyrannosaura. Vysta-vovaná samice by se svými pěti metry patřila ve svém druhu k menším exemplářům. Největší nalezená kostra totiž měřila devět metrů.
Stegosaurus
(zastřešený ještěr)
Těžkotonážního stegosaura si můžete prohlédnout hned ve třech velikostech. Stojí tu ve skupince jako spořádaná rodinka - pětimetrový táta, čtyřmetrová máma a maličký jedenapůlmetrový synek. Ani oni by nepatřili k největším kusům ve stádu. Stegosaurus totiž dorůstal až osmi metrů. Byl to býložravec s velkými a silnými zadními končetinami a malou hlavou. Ze hřbetu mu po celé délce těla vyrůstaly dvě řady kostěných desek, takže působil dojmem neohroženého obrněnce. Tyto výrůstky však měly pravděpodobně jinou funkci. Jejich pomocí ještěr vyrovnával svou tělesnou teplotu. Jako obranou zbraň používal ocas, z něhož vyrůstaly dva páry až jeden metr dlouhých trnů.
Tyrannosaurus
(krutý ještěr)
U tyrannosaura je maličká cedulka s nápisem: "Prosíme nekrmit a nedráždit!" Samozřejmě je to myšleno jen z legrace, ale při pohledu do jeho metrové tlamy vybavené hustou pilou dlouhých zubů, která se sklání z výšky čtyř a půl metru, přeběhne mráz po zádech i otrlejším návštěvníkům. Přitom se i u tohoto exempláře jedná o menší kus ve srovnání se skutečnými ještěry. Největší tyrannosauří kostra měřila čtrnáct metrů. Masožravý tyrannosaurus byl pravděpodobně největším suchozemským dravcem všech dob. Měl velké svalnaté nohy se třemi prsty, silný a dlouhý ocas a neohebná záda. Byl to rychlý běžec. Zvláštností na jeho těle byly přední končetiny, které byly tak krátké, že nemohly sloužit ani jako zbraň při lovu ani při podávání potravy k tlamě. Pravděpodobně se uplatňovaly jen ve chvílích, kdy ještěr vstával ze země a podpíral si jimi přední polovinu těla.
Apatosaurus
(hromový ještěr)
Největší ze všech vystavovaných zvířat je desetimetrový apatosaurus, kterého většina z vás bude znát spíš pod jménem brontosaurus. Stojí tu společně s asi polovičním mládětem a pokojně přežvykují trávu. Je tedy zjevné, že to byl býložravec. Při pohledu do jeho tlamy uvidíte hustou řadu kolíkových zubů, které zvířeti pravděpodobně sloužily jako hrábě strhávající listí ze stromů. Apato-saurus měl proti jiným býložravým dinosaurům ohromnou výhodu. Dorůstal až dvaceti tří metrů a jeho dlouhý krk mu umožňoval dosáhnout do korun stromů a pást se tam, kam ostatní neměli přístup. Vědci se domnívají, že se dokonce dokázal postavit na zadní nohy. Tento silácký akrobatický výkon ale prováděl pravděpodobně jen při obraně před dravci. Jeho hlavními zbraněmi byly drápy na předních končetinách a dlouhý ocas, kterým práskal jako bičem.
(V závorkách je volný překlad latinských názvů zvířat).
DRUHOHORY
Jistě si vzpomenete na starý český film Cesta do pravěku. Tam v jedné scéně bojuje stegosaurus s tyrannosaurem. Boj dopadne pro obě zvířata špatně - stegosaurus podléhá kousancům na hlavě a krku a tyrannosaurus od své oběti prchá s hlubokými ranami v hrudníku od trnů na stegosauřím ocasu. Scéna je to na dobu vzniku filmu perfektní. Problém je ale v tom, že tito dva dinosauři se ve skutečnosti za svého života nemohli setkat. Stegosaurus žil v druhé polovině jurského období a obávaný tyrannosaurus se vyvinul až na konci druhohor, v období pozdní křídy. Dělilo je tedy od sebe propastných osmdesát milionů let. Jen pro srovnání, člověk (Homo sapiens) je na světě méně než jeden milion let.
VOLNÁ VSTUPENKA
Na straně 3 najdete volnou vstupenku na Návrat dinosaurů. Nyní máte jedinečnou šanci je vidět na vlastní oči, protože pražská výstava je poslední plánovanou výstavou v České republice. Dinosaury najdete na pražském Výstavišti v Holešovicích. Naše vstupenka platí pro návštěvníky do 15 let a má hodnotu 60 Kč (vstupenka pro dospělé stojí 90 Kč). Výstava potrvá do 10. června 2000 a otevřeno je denně od 9 do 18 hodin.
