Jirka vymačkal kód na domovních dveřích a bzučák oznámil otevření zámku. Zatlačil na dveře a málem spadl. Dveře mu totiž zprudka otevřel pan Mráz. Srazili se.
"Nemotej se tu, kluku, já pospíchám pro pomoc, na dvorku se stalo neštěstí. Honzáka rozmačkalo vlastní auto." Jirka pohotově vylovil mobil: "Nikam neutíkejte, já pro sanitku brnknu. Jak se to mohlo stát?" "Slyšel jsem randál, vyběhnu z bytu do průjezdu a koukám, na dvorku nabouraný auto. Přimáčklo Honzáka na dveře od garáže. Víc nevím, já tam nešel, nemůžu vidět krev," otřel si Mráz opocené čelo.
Za chvíli zahoukala před domem záchranka a brzy po nich vešla do průjezdu policie. Záchranáři odváželi těžce zraněného. Byl v bezvědomí, a tak nemohl vypovídat. Policisté vyslechli Mráze. "Já celkem nic nevím, zrovna jsem chtěl telefonovat ženě, když se ozval rámus a křik, tak jsem vyběhl a viděl jsem ten malér. Pak jsem běžel pro pomoc a srazil se tady s Jirkou. On Honzák zřejmě vylezl z auta a šel si otevřít garáž. Asi auto nezajistil, protože to se náhle rozjelo po tom svahu na dvorku a bylo to!" Policista změřil délku svahu od průjezdu ke garáži - pět metrů. Pak se vsoukal do auta: "Rychlost není zařazená, ruční brzda nezatažená," nahlásil kolegovi.
Jirka se zamyšleně díval za panem Mrázem, jak mizí ve dveřích svého přízemního bytu.
Pak se obrátil na policistu: "Víte, pane poručíku, oni se ten Mráz a Honzák hrozně nenáviděli. A myslím si, že to nebyla nešťastná náhoda. Nikdo jiný tu nebyl a mně vrtají v hlavě dvě věci."
Sdílej
24. dubna 2006 • 01:17 Vyšlo v ABC 8/2006
