O tomto hormonu, vznikajícím ve dřeni nadledvin, se často mluví v souvislosti s některými atraktivními sporty. Které z nich jsou však adrenalinové, to se úplně přesně vymezit nedá. Adrenalin se totiž do krve uvolňuje při jakékoliv pohybové aktivitě. Množství je závislé na tom, jak intenzivní je fyzická námaha, kterou podstupujete. Je jedno, zda jste vrcholový sportovec nebo hrajete třeba tenis či fotbal jenom tak pro radost. Přesto bychom ale mohli označit některé sporty jako typicky adrenalinové. Lze mezi ně zařadit ty, při nichž se člověk dostává do určitého zvýšeného nebezpečí, jež může vést až k ohrožení života. Například sjíždění divokých řek, sjezdy horských kol v Alpách, závody formule 1, extrémní horolezectví (bez jakéhokoliv zajištění), bungeejumping. Při všech těchto sportech je organismus vystaven náročnému stresu. Je jedno, jestli fyzickému nebo psychickému, protože ke stoupání hladiny adrenalinu přispívá jakýkoliv stres.
Adrenalin jako doping?
Adrenalin přichází do krve okamžitě, nezáleží tedy na tom, zda podnětem k jeho tvorbě je nějaké náhlé nebezpečí nebo sportovní aktivita. K uvolnění dochází během vteřin, ale zpět do normálního klidného stavu se organismus dostává několik desítek minut.
Předpokládejme, že zdravý člověk, který sportuje, má vlastního adrenalinu dostatek. Během sportovní aktivity jeho hodnoty několikanásobně stoupnou, v porovnání s hodnotami naměřenými v klidu mohou být až desetkrát vyšší. Proto není důvod dodávat adrenalin do krve ještě uměle injekcemi. Bylo by to dokonce velice nebezpečné a riskantní, protože by mohlo dojít k poruchám srdečního rytmu a následně až ke smrti.
Snižuje adrenalin pud sebezáchovy?
Člověka neohrožuje v tomto případě stoupající adrenalin, ale jiné látky, jejichž hladina při sportovním výkonu také stoupá. Například endorfiny, které vznikají v centrálním nervovém systému, hlavně v mozku. Endorfiny mohou vést k jakémusi stavu blaženosti, oblouznění situací, jež nastala v průběhu riskantního sportovního výkonu. Člověk ztratí sebekontrolu a nemusí si jasně uvědomovat akutní nebezpečí, jež mu třeba při zdolávání příkré skály hrozí. Adrenalin naopak způsobí, že člověk je bystřejší, dobře se soustředí a zlepší se jeho pohyblivost.
V medicině se však v některých případech tato látka využívá. Ne však ve formě tablet nebo roztoku, ale formou injekce jako lék, který podporuje srdeční aktivitu, slouží také jako lék k uvolnění a rozšíření bronchů a také k léčbě plicního astmatu. Používá se i při operacích jako prevence nebo jako preparát stavějící krvácení z vnitřních orgánů.
Boj o přežití
Adrenalin se do krve uvolňuje rychle, což znamená, že organismus je připraven okamžitě odpovědět pohybovou reakcí. Člověk je schopen ihned zaútočit nebo se dát na útěk, a to je pro něj důležité - hodilo se mu to jak v daleké minulosti, kdy musel bojovat o život v divoké přírodě, ale nejednou to docení (třeba i zpětně) i dnes.
ADRENALIN
Je to hormon, který vzniká ve dřeni nadledvin. Po uvolnění z nadledviny v těle okamžitě účinkuje. Bývá označován jako hormon útoku nebo útěku, protože v naléhavé situaci připraví tělo na fyzickou námahu, původně vlastně na přežití. Když nebezpečí pomine, tvorba adrenalinu se omezí a tělo se vrátí do normálního stavu. Adrenalin se netvoří jenom v situaci, kdy je třeba čelit fyzickému nebezpečí, ale vzniká i při psychickém stresu. Tělo je vyburcováno a připraveno na fyzickou reakci. Pak je vhodné vybít se a uvolnit se přiměřenou sportovní aktivitou. Pokud se totiž stres hromadí, aniž by docházelo k fyzické reakci, má to nepříznivé důsledky pro zdraví člověka (může to vést k vysokému krevnímu tlaku, k cukrovce, k srdečním nemocem).
HORMONY
Hormony jsou látky, které vznikají ve speciálních žlázách rozmístěných v různých částech těla a prostřednictvím krve se dostávají do jiných částí těla, kde působí.
Dřeň (jádro) nadledvin je část žlázy, která vylučuje adrenalin a také noradrenalin. Společně jsou známé jako hormony útoku a útěku, protože připravují tělo na nadměrnou námahu při setkání s nebezpečím, stresem nebo při řešení složitého problému.
Nadledviny jsou žlázy s vnitřní sekrecí umístěné bezprostředně nad ledvinami, kde sedí jako čepičky na vrcholu obou ledvin. Každá žláza se skládá ze dvou odlišných částí - z vnitřní dřeně a vnější kůry. Tyto části vylučují odlišné hormony, z nichž každý má samostatnou funkci.Reakce organismu na fyzické nebezpečí nebo psychický stres
Hypotalamus
zaznamená nebezpečí a stres a ihned předává informaci do hypofýzy
Hypofýza
převezme informaci z hypotalamu a aktivuje činnost nadledvin, kde vzniká adrenalin
Oční zorničky
se rozšíří, do očí se dostává více světla, oči rozpoznají více detailů
Nadledviny
Ve dřeni nadledvin vzniká adrenalin, okamžitě se uvolňuje do krve a působí v mnoha orgánech. Tělo je připraveno na fyzickou reakci
Srdce
se rozbuší, zvýší se rychlost srdečního tepu, stoupá krevní tlak. Svaly jsou zásobeny krví a kyslíkem a jsou připraveny vykonávat zvýšenou činnost
Plíce
Zrychlí se dýchání, do krve se dostává více kyslíku
Žaludek
je nedostatečně prokrven, zpomaluje se jeho činnost
Játra
Adrenalin vyvolá v játrech reakci, díky níž se do krevního oběhu dostává více cukru (zdroje další energie)
Kůže
Člověk "zbledne strachem", povrchové krevní cévy se zužují, dochází k odkrvení kůže, krev je přesunuta z kůže a podkoží do svalů, srdečních cév, jater, útrob a do mozku
Poranění
vede k dalšímu zvýšení adrenalinu, protože bolest je také jedním z podnětů tvorby a uvolňování této látky do krve
Při duševním stresu nebo fyzickém nebezpečí je spuštěno vylučování adrenalinu z nadledvin, který vyburcuje tělo k reakci na vzniklou situaci
