Na Pražském hradě probíhá výstava, jaká v Čechách už dlouho nebyla. A zřejmě zase dlouho nebude. Jmenuje se Karel IV. – císař z boží milosti a zahrnuje období panování posledních Lucemburků.
Výstava se dotýká konce vlády Jana Lucemburského († 1346), těžištěm přehlídky se stala především éra panování Karla IV., nejvýznamnějšího evropského panovníka té doby, končí érou vlády jeho dvou synů - Václava IV. a Zikmunda Lucemburského.
V Obrazárně Pražského hradu se sešlo na dvě stě uměleckých děl, která vznikla v období let 1347 až 1437. Jsou to samé skvosty, které berou dech svou krásou: deskové obrazy, sochy, rukopisy, textilie, zlatnické práce. Jejich cena se nedá přesně vyčíslit.
Umění a politika
Lucemburkové na svém dvoře podporovali uměleckou tvorbu, spolupracovali s nejlepšími umělci a řemeslníky. Byli citliví, vzdělaní a měli to, čemu říkáme dobrý vkus. Nejznámější a nejvlivnější z nich, Karel IV., do Prahy pozval jak architekty Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, který má největší zásluhu na výstavbě svatovítské katedrály, tak malíře Mistra Theodorika, jenž svými obrazy jedinečně vyzdobil kapli sv. Kříže na královském hradu Karlštejn. Umění rozuměl, obklopoval se jím, protože se nejenom rád těšil z pohledu na ně, ale sloužilo mu i podpoře jeho politických cílů.
Z ČECH I ZE SVĚTA
Zhruba polovina výstavních exponátů pochází ze sbírek a institucí nacházejících se na území České republiky, další polovina byla zapůjčena z jedenácti zemí světa. Vyjednávání o zapůjčení exponátů ze zahraničí trvala více než pět let. Protože jde o díla stará šest set let, jejich majitelé je neradi půjčují na výstavy. Oprávněně se obávají nebezpečí, které jim může hrozit během transportu, což se týká především obrazů a rukopisů, protože jsou nesmírně citlivé na jakékoli změny klimatu.
DOKONALÁ PÉČE
Pokud se majitelé rozhodnou kladně, dohodnou výšku pojištění (jistota je jistota; mimochodem, nejdražší dílo bylo pojištěno na 850 milionů korun) a s výstavním exponátem vyšlou na místo kurýra, který jej doprovází na každém kroku a dává na něj pozor.
Kurýři nejsou supermanové z ochranek nebo tajní policisté, ale restaurátoři či historici umění, kteří díla dokonale znají a pečují o ně v domovských muzeích. Když se exponát dostal do obrazárny, jeden den se s ním nesmělo nic podnikat - aby si zvykl na zdejší prostředí, aklimatizoval se (je to jako s lidmi: také nám nějakou dobu trvá, než si po zimě zvykneme na teplé jaro, zvláště když se změna odehraje ze dne na den). Až potom se může dát na pozici, kterou pro něj určil autor výstavy a její architekt. Rukopisy, relikviáře (schránky na ostatky světců) nebo textilie jsou chráněny skleněnými vitrínami. Aby nevybledly, může na ně působit světlo jenom v omezené intenzitě.
NEW YORK - PRAHA
Výstava měla premiéru na konci loňského roku v Metropolitním muzeu v New Yorku, největším muzeu na světě, kde ji navštívilo sto sedmdesát tisíc lidí. V Praze ji pořádá Správa Pražského hradu ve spolupráci s Metropolitním muzeem a expozice vypadá pochopitelně jinak než v New Yorku, protože prostory obrazárny jsou mnohem menší, než byly v Metropolitním muzeu.
Pražská výstava je však podle odborníků koncentrovanější a tím i působivější. Obrazárna je také jedinou výstavní síní v Česku, která splňuje nejvyšší nároky na bezpečnost a klimatizaci.
O výstavě
Místo: Obrazárna Pražského hraduKurátoři Boehmová (Metropolitní muzeum New York) výstavy: Jiří Fajt a Barbara Drake Architekt: Jiří Javůrek v sobotu do 20 hodin Otevírací doba: denně od 9 do 18 hodin, Trvá: do 21. května 500, skupinové pro základní školy 40 na Vstupné: plné 270, snížené 150, rodinné děti do šesti let mají vstup zdarma osobu, pro střední školy 80 Kč na osobu, telefonu 224 373 312 Informace na www.karel-iv.cz nebo na
