Nalezený poklad nebylo možno jen tak beze všeho vykopat. Ležela totiž na něm většinou kletba a byl střežen nějakou démonickou bytostí. Zní to sice pohádkově, ale když si představíme, v jakém psychickém rozechvění majitel své cennosti ukrýval, je zřejmé, že skrýš i její okolí nabil energií, zaměřenou negativně proti všem, kdo by ho chtěli o drahocenný majetek připravit. Hledač však také mohl přijmout informaci o místě ukrytého pokladu, což se většinou stávalo ve snu. Velice zvláštní případ jsem objevil v záznamech pověstí města Berouna. Ještě po roce 1970 byly ke zbytkům středověkého opevnění přilepeny bizarní domky. Tuto bývalou chudinskou čtvrť s křivolakými uličkami už dnes v Berouně nenajdeme. Padla za oběť velkorysému socialistickému plánu přeměny v panelákové město. Před dvěma sty lety prý však v ubohém domečku na místě, kde se říkalo Na klášteře (stával tu klášter, vypálený husity), bydlel muž, posedlý myšlenkou, že mniši před zánikem kláštera někde zakopali své cennosti. Dlouho marně pátral. A pak měl jedné noci sen, v němž se mu zjevil opat a poradil mu, kde má kopat. Muž okamžitě vyskočil z lůžka, v polospánku popadl krumpáč a vyklopýtal na dvůr. Zezadu dvůr uzavírala původní kamenná zeď, která teď byla jasně ozářena měsíčním úplňkem. Jen v jediném místě na ni dopadal trojúhelníkovitý stín střechy. Muž se dlouho nerozmýšlel a vší silou udeřil do zdi nad vrcholem stínu. A kupodivu, hrot krumpáče se hluboko zabořil do nějaké škvíry. Muž zapáčil - a ze zdi se vyvalilo uvolněné kamení a odhalilo zazděný výklenek. V tu chvíli muž zařval hrůzou. Z hloubky výklenku se na něj dívala lidská kostra, pomalu se pohnula směrem k němu, jako by mu chtěla vykročit vstříc - a pak se chřestivě rozsypala na hromádku kostí. Kdo ví, co to hledač pokladu objevil. Možná nějakou hrobku nebo zbytky zaživa zazděného nešťastníka. Z utrpěného šoku se prý už nevzpamatoval a do dvou dnů zemřel. Když byly před pětadvaceti lety hloubeny v těchto místech základy nových budov, narazili stavebníci na rozsáhlé pohřebiště. Vedle sebe tu leželo mnoho koster, patřících zřejmě bývalým mnichům. Po nějakém pokladu však ani památky. Možná, že tu dodnes někde čeká na odvážného nálezce.
CESTA ZA POKLADEM - 5. ÚKOL
Šifrované knihy
Jak vypadaly ty "pravé" Kryštofky s návody, jak najít poklad, nevíme. Připravili jsme pro vás ale jednu pěkně zašifrovanou knížečku. Je napsána starogermánským runovým písmem, které je samo o sobě pokládáno za tajemné a posvátné (i když hlavně proto, že ve své době bylo pro většinu obyvatel severní Evropy tajemné jakékoli písmo). Když v textu naší Kryštofky najdete všechny správně napsané runy a podle tabulky je vyluštíte, dozvíte se, co podle pověsti pravil ve snu berounský opat onomu nešťastníkovi z našeho příběhu, a získáte další část tajenky. Do herního plánu si napište poslední dvě slova opatova pokynu.
Jan Smolík
Rady zlatokopům
V ABC č. 4 jsme otiskli herní plán Cesty za pokladem, do kterého doplňujete řešení uveřejňovaných úkolů. Seriály o pokladech a tajenky budete nalézat až do čísla 16. Všichni, kdo vyluští úkoly i s tím závěrečným, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. V ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v č. 16. Na deset nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE! Pokud vám chybí herní plán, zašleme vám černobílou kopii i s pravidly hry za poštovní známky v hodnotě 20 Kč, pokud potřebujete některý z předchozích úkolů, zašlete známky v hodnotě 10 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.
