Co všechno může žrát činčila a jak velkou klec potřebuje?
Petr Ch.
Činčily jsou výlučně býložravé a navíc jsou přizpůsobené příjmu stravy s malým obsahem vody. Nejvhodnějším krmením je proto seno doplněné obilovinami - např. ovsem nebo ovesnými vločkami, pšenicí, kukuřicí apod. Protože se činčily staly oblíbeným a poměrně rozšířeným domácím mazlíčkem, vyrábějí se pro ně i různé krmné směsi a speciální granule - obojí lze koupit v prodejnách se zvířaty. Z čerstvého krmení by neměly chybět větve nejedovatých dřevin na okusování a jako pochoutku jim lze přidávat i kousky ovoce - nejlépe sušeného, případně nepatrné množství zeleného krmení, např. list pampelišky. Klec pro jednu činčilu by měla být alespoň metr dlouhá a tři čtvrtě metru hluboká a podobně i vysoká. Protože jsou činčily vysokohorská zvířata, potřebují spoustu čerstvého vzduchu (ne průvan) a spíš chladnější prostředí, podle toho je třeba zvolit umístění klece v bytě. I když činčily pijí málo, v kleci by neměla chybět závěsná napáječka.
Proč vlastně balon létá?
Martina Kočí
Balon nebo jakékoli letadlo lehčí než vzduch (odborně aerostat), se pohybuje vzduchem na principu Archimédova zákona. Přesně tak, tento zákon platí nejen pro kapaliny, ale také pro plyny. Zní následovně: "Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené." V kapalině nadlehčuje tělesa takzvaná vztlaková síla (pracuje zde tedy takzvaný hydrostatický vztlak) a funguje tak, že objem kapaliny vytlačené tělesem se rovná části objemu ponořeného tělesa. Situace u balonu, vznášejícího se ve vzduchu, je podobná. Balon je zařízení lehčí než vzduch (to protože je plněn plyny, které jsou lehčí než vzduch: héliem, dříve také vodíkem, svítiplynem nebo horkým vzduchem), které se vznáší na stejném principu. Pouze nejde o vztlak hydrostatický (hydro-, z řečtiny, znamená voda, vodní), ale aerostatický (aero-, z řečtiny, vzduch).
Jak funguje laserová dioda?
Michal Vránek
Laserová dioda funguje obdobně jako klasická LED dioda. Avšak použitím speciálních polovodičových materiálů v její konstrukci je docíleno toho, že světlo emitované proudícími elektrony je koherentní. To znamená, že je pouze určité vlnové délky. Umístěním jednoho normálního zrcadla na zadní části diody a jednoho polopropustného na její přední části se pak dotvoří podmínky pro generování úzkého koncentrovaného světelného paprsku, který je znám jako laser.
Sdílej
14. května 2006 • 18:00 Vyšlo v ABC 9/2006