V období mezi světovými válkami byla Československá republika velmocí ve vývoji a výrobě zbraní. Ke známým produktům československého obranného průmyslu patřila obrněná technika včetně obrněných automobilů, k nimž patří i Tatra vzor 30.
První obrněné automobily se objevily už v 19. století a ve velkém množství byly vyráběny především za první světové války. V současné době se toto označení nepoužívá. Kolová obrněná vozidla se nazývají podle určení průzkumná nebo obrněné transportéry, případně jinak. Československá armáda používala mezi světovými válkami unikátní obrněné automobily PA-II Želva od firmy Škoda a OA 27 od stejného výrobce. Oba typy byly drahé a měly nedostatečnou průchodivost v terénu.
Z civilního modelu
Dobré jízdní vlastnosti vedly k nápadu použít jako základ nového obrněného automobilu Tatru T 26. Vývoj probíhal ve druhé polovině dvacátých let. V jeho průběhu bylo rozhodnuto použít modernější šasi 6x4 automobilu Tatra T 72 se čtyřválcovým motorem Tatra 52 o výkonu 22,2 kW. Tento automobil byl zaveden do výzbroje armády v několika verzích od velitelského štábního až po světlometné vozidlo. Pancéřové plechy na výrobu karoserie dodala firma Poldi Kladno. Nové obrněné vozidlo bylo zavedeno do výzbroje armády jako Obrněný automobil vzor 30 – OA vz. 30. Od roku 1933 bylo vyrobeno celkem 51 sériových vozidel OA vz. 30, která sloužila v rámci předzvědných jednotek (tak se v té době nazývaly průzkumné jednotky).
Nasazení v boji
Obrněné tatrovky byly poprvé úspěšně nasazeny proti nacistickým teroristickým skupinám v českém pohraničí roku 1938. Další bojovaly proti maďarské armádě, která se pokusila obsadit jižní Slovensko. Z nich část ustoupila do Rumunska, kde je převzala rumunská armáda. Po rozdělení Československé republiky a okupaci Čech, Moravy a Slezska převzaly výzbroj německé ozbrojené složky. Ty použily Tatry OA vz. 30 vybavené reproduktory jako propagační vozidla na východní frontě proti Rudé armádě. Další část tatrovek převzala armáda nově vzniklé Slovenské republiky a většinu nasadila rovněž na východní frontě. Zbytek se roku 1944 zúčastnil Slovenského národního povstání, kde bojovalo proti fašismu také mnoho Čechů, dále např. Rusové a Francouzi. Do současnosti se nezachovala žádná Tatra OA vz. 30. Před několika léty vyrobila skupina nadšenců pod vedením Františka Kocha repliku tohoto vozidla, kterou je možno vidět v muzeu na demarkační linii v Rokycanech.
Technická data
Osádka - 3 muži (velitel, řidič, střelec)
Bojová hmotnost - 2500 kg
Délka - 4020 mm
Šířka - 1520 mm
Výška - 2020 mm
Maximální rychlost - 60 km/h
Akční rádius - 200 km
Výzbroj - 2 kulomety vz. 26 (čelní pancíř kabiny a otočná věž)
Munice - 3000 ks
Pancéřování - 6 až 8 mm
