Každý může pomoci
Přeložit slovo reintrodukce do češtiny jediným výrazem je téměř nemožné. Jeho význam se obvykle popisuje jako "návrat do přírody", ale není to úplně přesné.
Doslovný překlad znamená umělé vysazování živočišných (nebo rostlinných) druhů do přírody na místa, kde původně žily, ale byly vyhubeny. Obvykle jde o jedince odchované v zajetí. Do tzv. reintrodukčních programů, tedy programů navracení zvířat do přírody, se v posledních letech stále častěji zapojují i zoologické zahrady.
Sova pálená
Kdysi patřila k hojným druhům žijícím v blízkosti člověka (tzv. synantropní), ale v šedesátých letech minulého století začala ubývat a dnes patří mezi nejvzácnější druhy sov u nás. V případě sovy pálené však nelze mluvit o reintrodukci v pravém slova smyslu - spíš jde o snahy ochranářů a ornitologů zastavit její úbytek posílením stávajících populací a rozšiřováním jejich teritorií - tedy oblastí výskytu.
Sysel obecný
Naše země je vlastně jen okrajem areálu rozšíření syslů, jejich hlavním domovem jsou stepi jihovýchodní Evropy a Střední Asie. Přesto se u nás kdysi syslům dařilo tak, že byli považováni za polní škůdce. Ale to už dávno neplatí. Syslové potřebují k životu krátkou (tedy sečenou nebo spásanou) vegetaci, aby měli rozhled. A to dnes nacházejí pouze na místech, kde by většina lidí vzácný, ohrožený druh živočicha nehledala: na travnatých letištních plochách nebo na golfových hřištích. Jejich kolonie jsou však malé a vzájemně izolované. Záchrana syslů proto spočívá v první řadě v posilování stávajících populací a přísné ochraně míst, kde syslové přežívají.
Kůň Převalského
Tento divoký kůň patří k nejvýznamnějším zvířatům chovaným v pražské zoo.
Právě pražská zoo má velký podíl na jeho záchraně: když na konci druhé světové války zbývalo v zoologických zahradách méně než 40 jedinců a ve volné přírodě ani jeden, stalo se chovné stádečko v Praze základem obnovující se populace koní převalského chovaných v zajetí. V roce 1985 se jejich počet zvýšil natolik, že zoologové začali uvažovat o jejich návratu do volné přírody, a v roce 1988 byla vypuštěna první zvířata. Dnes už jich žije v přírodě přes 250 a je prokázáno, že se zde i pravidelně rozmnožují (narodilo se asi 600 hříbat, část jich však nepřežila).
Dalších asi 300 koní čeká na vypuštění do volné přírody v aklimatizačních stanicích, kde si zvykají na samostatný, svobodný život v drsné horské stepi.
Zubr evropský
Mohutného lesního tura dělilo po první světové válce od definitivního konce posledních devět zvířat chovaných v zoologických zahradách. Chovatelé a zoologové doslova v hodině dvanácté spojili své síly, aby osud zubrů zvrátili. To se skutečně podařilo a první zubři putovali do volné přírody - do polského Národního parku Bělověžský prales - už v roce 1952. Dnes žijí zubři i v dalších lesnatých oblastech Polska, Ruska či Švédska a jejich populaci pomáhají posílit i zubří mláďata z pražské či chomutovské zoo. Do volné přírody (Národního parku Bieszcady v Polsku) putovala i naše kmotřenka z roku 2004, zubří slečna Pralinka.
