Světlo v koupelně zhaslo, pračka zmlkla. Paní Tůmová zahudrala: "Zase už vylítly pojistky." Vzala stoličku, protože pojistková skříň na chodbě paneláku byla moc vysoko, a vytáhla řetízek zámku, který vždy pečlivě zasouvala. Jen otevřela dveře, strčil ji zpět maskovaný chlap a mlčky ji srazil na zem. Přelepil jí ústa a ruce páskou a zavřel ji na záchod. Finta mu vyšla - vypnul na chodbě pojistky a číhal, až je půjde někdo opravit.
O tři hodiny později stoupal po schodech synovec paní Tůmové Valach, dobrý hráč košíkové a mizerný hráč karet. Dohonil sousedku: "Pomůžu vám s taškou. Jdu k tetě. Je doma?" "Asi jo, říkala, že bude prát." Synovec vyndal klíče a odemkl. Zarazil se u převržené stoličky. "Pojďte se mnou," požádal sousedku. Všude byl nepořádek, v zadním pokoji byly vytahané zásuvky. Když našel tetu na záchodě, zavolal policii.
Z kredence zmizelo třicet tisíc. Paní Tůmové minulý týden vyplatili pojistku. Policie po mravenčí práci vytipovala podezřelého. Sousedka ho potkala v ten čas v domě. U výslechu se pořízek Mojdl, který při výšce 165 cm vážil skoro metrák, ohrazoval: "Jó, v tom baráku jsem byl, ale dole u kámoše, chtěl jsem nějakej groš na pivko." Alibi Mojdlovi "kámoš" potvrdil: "Byl tu, nic jsem mu nedal, už mi dluží moc. Vylítl za minutku. Ale šel nahoru." Na to Mojdl přiznal: "Zkoušel jsem to ještě u kámošky. Ale u který, to neřeknu, ona je vdaná. To, co bych vyfasoval od vás já, není nic proti tomu, co by ona vyfasovala od starýho." Po výslechu sousedky policisté dumali: "Nelze vyloučit ani synovce."
Tři věci ukazují na pachatele. Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.
Sdílej
20. srpna 2006 • 19:48 Vyšlo v ABC 16/2006
