Autoři dobrodružných filmů obvykle představují dinosaury jako obrovitá monstra, která při svých rozměrech jen stěží dohlédnou na konec vlastního ocasu. Byli dinosauři opravdu takoví obři?
Vykopané fosilní kostry i jejich jednotlivé části naznačují, že byli. Vždyť jeden a půl metru dlouhý krční obratel nebo třímetrová stehenní kost nemohly patřit žádnému trpaslíkovi. Dinosauři skutečně patřili k největším a také nejtěžším tvorům, jací se kdy po souši pohybovali. Pro lepší představu můžeme jednoho z nich postavit na tenisový kurt. Zjistíme, že se tam nevejde, je delší! Jiní zase byli tak vysocí, že by mohli nahlížet do oken čtyřpatrových domů.
Výšku či délku dinosaura dovedou paleontologové spočítat podle rozměrů nalezených kostí. Horší už je to s hmotností. Tu mohou odborníci jenom odhadovat. Ale hodnoty okolo sta tun (i více) nejsou výjimkou. Kolik afrických slonů by bylo potřeba dát proti takovému obru na váhu, si zkuste spočítat sami (jeden dospělý sloní samec váží okolo deseti tun).
Který byl nej...?
Je obtížné rozhodnout, který z dinosaurů byl největší, nejvyšší, nejdelší či nejtěžší. Všechny údaje o rozměrech těchto vymřelých obrů vycházejí totiž ze současných znalostí a informací. Potom se ale objeví další senzační zpráva o nálezu kosterních pozůstatků nebo šlápot tvorů, kteří všechny dosavadní míry a váhy překonávají. Nezbývá než dosavadní žebříčky a rekordy opravit a čekat na další objevy. V současné době se za největšího považuje seismosaurus, jehož délka se odhaduje na 54 m.
Opravené omyly
Nikdo si nedovedl představit, že by tak velcí tvorové mohli žít na souši, až donedávna se proto odborníci domnívali, že trávili většinu dne ve vodách mělkých jezer a lagun, kde voda nadnášela jejich těžká těla. Teprve detailní studium jejich chrupu ukázalo, že se tito dinosauři neživili křehkou vodní nebo pobřežní vegetací, ale tuhými a tvrdými listy cykasovitých a jehličnatých stromů. Prozradily to jejich obroušené a opotřebované zuby. Pro pobyt na suchých stanovištích svědčí i typ sedimentů (usazenin), v nichž jsou pozůstatky těchto zvířat nacházeny.
Nevinní veleještěři
Největší plazi, s přiléhavým označením veleještěři, k nimž patří i apatosaurus z naší vystřihovánky, byli býložravci. Často se sdružovali do stád, neboť tak lépe odolávali útokům dravců, před nimiž museli chránit zejména svá mláďata. Ta byla, vzhledem k rozměrům rodičů, překvapivě malá. Ač se většinou pohybovali po čtyřech, dokázali se i vztyčit na zadních nohách a okusovat koruny vysokých stromů. Při strhávání listů a tenčích větviček jim pomáhaly hřebenovitě uspořádané kolíkové zuby. Byly velmi jednoduché, neměly kousací ostří, a proto zpracování rostlinné potravy probíhalo až v zažívacím traktu. Není snadné odhadnout, kolik potravy tito giganti denně spotřebovali, ale jistě to nebylo méně než 100-500 kg.
Tělo jako visutý most
Kostra obrovitých veleještěrů musela být velmi pevná, aby se pod vahou těla nezbortila. Proto byla v místech největšího namáhání, tj. mezi předními a zadními končetinami, vyztužena mohutnými obratli odlehčenými četnými dutinami a otvory. Podobně byla zpevněna i pánev a sloupovité končetiny. Se statikou zavalitého těla obřího dinosaura si příroda poradila stejně, jako ji dnes řeší konstruktéři visutých mostů. Mohutné sloupovité nohy plní funkci pilířů a břišní část těla, nesená silnými zádovými svaly připevněnými ke kostěným výrůstkům obratlů, připomíná mostovku nad řekou zavěšenou na pevných ukotvených lanech.
ZajímavostV tělesných útrobách veleještěrů se často nacházejí kameny (gastrolity), které zvíře záměrně spolykalo a jejichž vzájemné tření napomáhalo rozmělnění potravy.
Apatosaurus
Původní, dnes neplatné jméno: brontosaurus (znamená hromový ještěr)
Odhadovaná výška: 5 m
Odhadovaná váha: 25 t
Oblast výskytu: Severní Amerika – USA (Colorado, Utah, Oklahoma, Wyoming), Mexiko
Období výskytu: pozdní jura – před 155 miliony lety
Potrava: listí stromů, kapradiny
