Mravenci jsou malí, zdánlivě nepříliš výživní a ještě navíc se brání kousáním nebo nepříjemně pálící kyselinou mravenčí. Ale zato je jich hodně. Právě proto je mnohá zvířata zařadila do svého jídelníčku.
Potravních specialistů, kteří se živí výlučně mravenci, však není mnoho. A nejznámější z nich jsou bezesporu jihoameričtí mravenečníci, ti kromě mravenců a termitů nejsou prakticky schopni přijímat jinou potravu. Jen občas si přilepší medem nebo měkkým přezrálým ovocem. Jednak nemají zuby, takže nemohou kousat, a ještě k tomu nedokáží otevřít tlamu - co nemohou nasát jako brčkem, to nepozřou. Jejich protáhlé čelisti se mohou rozevřít jen natolik, aby mravenečník mohl úzkou trubičkou vysunovat mimořádně dlouhý pohyblivý jazyk pokrytý lepkavými slinami. K lovu mravenců a termitů je to ovšem ten nejdokonalejší nástroj, jakým je příroda mohla vybavit.
Jak loví
Kromě úzké tlamy a jazyka, který je u největšího druhu dlouhý asi 60 cm, u menších druhů 40 cm, mají mravenečníci přední tlapy opatřené hrůzostrašně vypadajícími, hákovitě zahnutými drápy. Ty jim slouží k rozhrabávání mravenišť, snadno jimi trhají i pevná termitiště. Jakmile se mohou ponořit nos do rozbořeného hnízda, přichází na řadu onen dlouhý lepkavý jazyk - mravenečník jím hbitě šmejdí v chodbičkách stavby, nalepuje na něj její obyvatele a vtahuje do tlamy. Aby se tak velké zvíře uživilo tak malými tvorečky, musí jich za den spolykat úctyhodné množství - téměř dvoumetrový mravenečník velký uloví denně až 30 tisíc mravenců, menšímu stromovému mravenečníku čtyřprstému jich k obživě stačí kolem devíti tisíc denně.
Drápy musejí být ostré
Pro stromové druhy mravenečníků jsou dlouhé zahnuté drápy výhodou - slouží jim jako háky, s jejichž pomocí šplhají. Ale pokud se potřebují pohybovat po zemi, začnou jim překážet, navíc hrozí, že se obrousí. Mravenečníci proto došlapují na klouby prstů a drápy mají zahnuté dozadu a vzhůru. Z tohoto důvodu je jejich chůze pomalá a poněkud nemotorná. Obratněji se nepohybuje ani mravenečník velký, který jako jediný tráví většinu života na zemi. Drápy ovšem mají pro mravenečníky ještě další důležitý význam - ač bezzubí, rozhodně nejsou bezbranní. Proti nepříteli se směle postaví na zadní nohy a předními mu zasazují hluboké kruté rány - mravenečník velký je takto schopen zahnat na útěk i jaguára.
