Princip závodů dragsterů je jednoduchý, dva stroje se postaví vedle sebe na startovní čáru a poté, co se rozsvítí na semaforu zelené světlo, vyrazí oba na čtyřsetmetrový sprint.
Vedle umění zvládnout speciálně upravený motocykl spočívá polovina úspěchu v tom, umět tento stroj také postavit. Výhodou této disciplíny je za prvé relativní bezpečnost a za druhé na rozdíl například od motokrosu nebo silničních závodů zde mohou závodit jezdci bez rozdílu věku.
Jak to vzniklo
Závody dragsterů k nám přišly - jako mnoho jiných bláznivých věcí - ze Spojených států. Postupně se z tajných závodů na městských křižovatkách, které provozovaly party mladíků v silných autech, staly organizované závody na speciálních tratích. Po čtyřech kolech se brzy začalo závodit také na kolech dvou, a to už neušlo pozornosti ani u nás v Evropě.
V sedmdesátých letech se v tehdejším Československu v těchto závodech zhlédli pánové Šváb a Křížek a začala se psát historie dragsterů u nás. Zpočátku se samozřejmě nemohlo mluvit o dragsterech, a proto byl buržoazně znějící název zaměněn na „sprint“. V období začátků našich dragsterů jezdily například motocykly nejen s plochodrážním motorem Jawa, ale i s osmiválcem z Tatry 613 umístěným napříč, což je úžasný motor konstrukce V8. Takový motocykl byl však špatně ovladatelný. Dalšími zajímavými konstrukcemi byly například stroje s leteckým motorem Walter Micron či východoněmeckým tříválcem Wartburg.
NOS POVOLENO
Experimentování typu rotujících setrvačníků, motorů z letadel či vládních limuzín skončila pádem komunistického režimu, kdy se na start začaly stavět dragstery konstruované podle předloh ze západní Evropy. V současnosti se v České republice pořádá šampionát v několika třídách a sprintuje se jak s motocykly odvozenými ze sériových, tak s úplnými speciály. V kategorii Street 10,5 závodí sériové silniční motocykly s jasně danými povolenými úpravami a platným technickým průkazem. Musí jej mít i stroje z třídy Street Twin 12, která je vypsána pro cruisery a choppery, nejčastěji se objevující značkou je zde Harley-Davidson. Následuje kategorie Super Street Bike, kde závodí zajímavé konstrukce stavěné kolem čtyřválcových motorů původně ze silničních motocyklů. Zakázána jsou opěrná kolečka a pravidly je předepsána zadní pneumatika s homologací pro silniční provoz. To je však vše, co pravidla omezují. Oblíbeným prostředkem ke zvýšení výkonu je v této třídě použití oxidu dusného, tedy systému NOS.
NEJSILNĚJŠÍ COMPETITIONY
Po zmíněné třídě Super Street Bike nastupuje na start kategorie Modi Twin, která je v podstatě stejná, ale je určená pro dvouválcové motory.
Třídou Modi Twin končí výčet kategorií i lehce souvisejících se sériovými motocykly a zbytek pole jsou už výhradně speciály. Pravidla určují zejména průměry trubek rámu, jeho minimální světlou výšku a další detaily, které zajišťují, že se stroj nerozpadne a bezpečně doveze svého pilota do cíle. Od patnácti let se můžete posadit na stroj třídy Dragster 600, kde je sice zakázáno použití NOS, ale jsou povolena opěrná kolečka a závodní zadní pneumatika.
Po „šestikilech“ se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu - třídě Competition Dragster, do níž patří ta největší monstra České republiky. Jejich závody bývají neuvěřitelnou podívanou. Držitelem českého rychlostního rekordu je Michal Ponca, který loni se svým speciálem dokázal projet čtvrtmílovou trať (400 m) za 8,21 sekundy.
***
Dragstery u nás
Závody dragsterů k nám přišly - jako mnoho jiných bláznivých věcí - ze Spojených států. Postupně se z tajných závodů na městských křižovatkách, které provozovaly party mladíků v silných autech, staly organizované závody na speciálních tratích. Po čtyřech kolech se brzy začalo závodit také na kolech dvou, a to už neušlo pozornosti ani u nás v Evropě.
Nejmladší jezdci
Nejslabšími ze speciálů jsou stroje kategorie Junior 50, což jsou v podstatě dragstery pro děti. Jezdci kolem deseti dvanácti let, na strojích vybavených dvoudobými padesátikubíkovými motory, dosahují v cíli rychlostí přes sto kilometrů za hodinu. Letošní mistryní republiky se stala Anežka Svobodová, která porazila Hanu Hlaváčovou. Třetí za nimi zůstal Kryštof Brokeš. Všichni tři chodí ještě do základní školy. Hana Hlaváčová je držitelkou obou rekordů ve třídě Junior 50 - v jízdě na čtvrt míle (18,28 sekundy) i v maximální rychlosti v cíli (109 km/h).
