Pod ochranou brnění

Sdílej
 

Vedle monstrózních obrů a krvelačných dravců se v druhohorní krajině pohybovali i tvorové, jejichž vzezření se vymyká všemu, co jsme kdy v přírodě spatřili.

Jejich latinské jméno Thyreophora, což česky znamená "nositelé štítů", napovídá, jak vypadali. Kostěné pancíře, které kryly tělo těchto bizarně vyhlížejících dinosaurů, měly stejný význam jako ocelové pláty na dnešním obrněném transportéru. Všechny volně pohyblivé desky, pláty, kostěné výrůstky a trny vznikly ze zkostnatělé spodní vrstvy kůže. Shora je překrývaly rohovité šupiny povrchové kožní vrstvy, pokožky. Jejich pozůstatky v podobě kožních šupin vyztužených kostěnými štítky, destičkami a hrbolky můžeme dodnes vidět u současných krokodýlů.

Zastřešení ještěři

Významnou skupinou obrněných dinosaurů byli stegosauři (Stegosauria). Jejich krk, hřbet a boky chránily kostěné výrůstky a desky. Někteří měli na konci silného svalnatého ocasu mohutný "palcát" s ostrými, přes metr dlouhými trny, jejichž počet se u různých druhů lišil. Podle kostěných desek, které jim trčely z krku, hřbetu a přední části ocasu a připomínaly střešní tašky, bývají označováni jako "zastřešení ještěři".

Obr s palcátem

Jedním z největších zástupců této skupiny byl jako autobus velký stegosaurus. Na konci ocasu měl dva páry dlouhých, do stran směřujících bodců, které byly obávanou zbraní. Pouhé švihnutí ocasem se mohlo stát pro útočníka osudným. Hlavu měli stegosauři malou a nízkou, zakončenou dlouze protaženým čenichem a bezzubým zobákem. Stejně jako všichni ostatní "obrnění dinosauři" chodil i stegosaurus po čtyřech (říkáme, že byl kvadrupední). Jeho bizarní vzhled ještě umocňovaly dlouhé zadní končetiny, díky nimž byl nejvyšší v oblasti bederní páteře.

Záhadná ozdoba

S podivnými kostěnými deskami, které vyčnívaly z hřbetu těchto plazů, si vědci dlouho nevěděli rady. Zprvu se domnívali, že chránily stegosaury před útoky dravců. Na to však byly desky příliš tenké. Až senzační objev celé sítě rýh, žlábků a kanálků, kterými byly tenké hřbetní pláty stegosaurů protkány, pomohl poodhalit tuto záhadu. Bylo zřejmé, že šlo o otisk někdejšího cévního řečiště. To by pak mohlo znamenat, že bohatě prokrvená kůže, jíž byly zmíněné desky za života jedince potaženy, mohla těmto plazům sloužit jako jakési termoregulační zařízení.




Stegosaurus

Odborné jméno: Stegosaurus stenops
Odhadovaná výška: v úrovni zadních končetin až 3 m (byly až 2x delší než přední)
Délka: 6-8 m
Odhadovaná váha: 2 t
Oblast výskytu: západní část Spojených států amerických
Období výskytu: pozdní jura (před 155 až 144 miliony let)
Potrava: tráva a nízká vegetace



Další příbuzní

Nejdokonalejšími ochrannými pancíři byli vybaveni pomalí, nemotorně se pohybující plazi, kteří nemohli spoléhat na rychlé nohy a útěk. K tomuto typu obrněnců patřili 3-10 m dlouzí, zavalití ankylosauři (Ankylosauria). Snadno zranitelný krk, hřbet, boky a u některých druhů i břicho jim chránily kostěné výrůstky, hrbolky, trny a desky, které tvořily kompaktní pancíř. Pláty chránící svrchní část lebky srůstaly s lebečními kostmi.

Ankylosauři měli podobně jako dnešní pásovci chráněný zejména hřbet, při napadení se proto přitiskli břichem k zemi nebo se svinuli do klubíčka

Všichni "obrnění dinosauři" chodili po čtyřech a živili se rostlinnou stravou