určitě si ještě ve vzpomínkách uchováváte vánoční pohodu a do školy se vám po „náročném“ odpočinku asi moc nechtělo. Rozumím vám. Dobře si totiž pamatuju, jak jsme si s kamarády, to nám mohlo být okolo dvanácti, přáli, aby vánoční prázdniny byly alespoň o několik dní delší, a vůbec nejlepší by bylo, kdyby nikdy neskončily. Nebo rovnou přešly do prázdnin letních. Některá přání ale zůstanou nevyslyšena...
Dneska, v dospělosti, je to trošku jinak. Kupříkladu své kolegy z ábíčka jsem už od listopadu přesvědčovala, aby si mezi Štědrým dnem a Silvestrem vzali dovolenou. Jenže, představte si, poděkovali mi za nabídku, ale do redakce prý rádi přijdou, musíme toho přece tolik stihnout! Připravovali jsme rozšířené vydání časopisu (těšte se už příště!) a vyšlo to zrovna na termín mezi svátky. Ale to je v redakci vždycky tak - nejvíc práce se nahromadí kolem Vánoc, v létě zase kolem prázdnin. Jsme zvyklí si vzájemně pomáhat, aby si odpočinout mohli postupně všichni. Vánoce mi k tomu připadají ideální, a proto každý rok všechny přemlouvám, jenže někdy je to opravdu těžké a u některých přímo nemožné (v redakci by nejraději spali). Prostě je to baví. I přes to, že často se domů vracejí utahaní, podobně jako vy ze školy. Možná jste to už také zažili.
Těšili jste se do školy, bavilo vás to při vyučování i přes to, že to je dřina?
Právě tak to chodí v ábíčku.
Hodně štěstí a úspěchů v novém roce!
Sdílej
18. ledna 2007 • 19:02 Vyšlo v ABC 1/2007
