Pražská zoologická zahrada je na první pohled místem poklidným, přímo oázou pohody v rušném hlavním městě. Že se ovšem i tady čas od času odehrávají menší či větší dramata a události šťastné i méně šťastné,je dobře patrno z následujících několika příběhů.
Gaston na cestě za svobodou
Je léto roku 2002 a Praha spolu s dalšími místy v republice je pod vodou. Všichni s hrůzou sledují dění, počítají se miliardové škody, v zemi vládne chaos. A najednou se uprostřed zmaru objeví příběh jako z amerického filmu. Lachtan Gaston ze zoo v Troji prchá na svobodu. Nikdo s jistotou neví, kam se rozbouřenou Vltavou dostal, ale vzápětí je spatřen u Mělníka. Jeho pouť sledují ošetřovatelé i televizní štáby, pro které se cesta dvanáctiletého lachtana stala vítaným oživením monotónních záběrů zkázy. V Ústí nad Labem připravují lidé ze zoo akci, při které se pokusí lachtana odchytit. Vše vypadá nadějně, Gaston se ukazuje poblíž lodi. Jak ale spatří sítě, rozhodne se přece jen pro výlet směrem do Německa. Po dalších 400 kilometrech je však už unaven. Sám přichází k ošetřovatelům, bohužel je pozdě. Umírá cestou domů na celkové vyčerpání. Později nastává v zoo překvapení. Samici Báře se narodilo mláďátko, jehož otcem je pravděpodobně právě Gaston! Dnes už většina lidí na záplavy zapomněla. Gastonův příběh si ale vybaví skoro každý. V zoo má dokonce bronzovou sochu.
První gorilí mládě v Čechách
Malou Moju ani její rodiče, samce Richarda a samici Kijivu, snad netřeba představovat. V uplynulých dvou letech (druhé narozeniny oslavila 13. prosince) se gorilí rodinka stala symbolem zoo. Jak by taky ne, narození mláděte gorily nížinné je velkým chovatelským úspěchem. Svému ošetřovateli Markovi Ždánskému dělá Moja jen radost, už se naučila i přiběhnout na zavolání. Nedávno o ní dokonce vyšla už druhá knížka – k jejímu životopisu Moja – příběh gorilí slečny přibyl soubor gorilích pohádek. V době uzávěrky tohoto čísla bylo každým dnem očekáváno narození druhého gorilího miminka samici Kambě, tak se máme na co těšit.
Problémový slon
Nepřátelská povaha slona Kadíry, darovaného ze Srí Lanky, se začala projevovat v sedmi letech. Vzhledem k útokům na ošetřovatele nezbylo nic jiného než postavit pro Kadíru zvláštní výběh a přizpůsobit jej tak, aby s ním lidé nepřišli do styku. Pokus o spáření se slonicí Shanti, hvězdou filmu Pan Tau v oblacích, se nezdařil. Kadíra ji sice nenapadl, ale vzhledem k tomu, že nikdy neměl možnost pozorovat přirozené chování slonů, nevěděl, co si s ní počít.
Tyto problémy ale neznamenaly nic proti katastrofě v podobě povodně. Studená voda ve výběhu hrozivě stoupala a Kadíru vzhledem k jeho povaze nešlo zachránit jako samice. Nápad s vrtulníkem byl nerealizovatelný a prostřelit průchod k samicím také nebylo možné – záměr překazila hrošice Lentilka, která se tu objevila – mohla by uniknout a volně by na rozdíl od Gastona byla nebezpečná. Začalo však hrozit nebezpečí ještě větší: že uplave sám Kadíra. Důsledky nechtěl nikdo ani domýšlet. Blížící se noc, kdy by ošetřovatelé ztratili přehled o pohybu zvířete, rozhodování urychlila. V půl osmé večer padlo rozhodnutí: slona je nutné utratit.
Tygr je v tom nevinně
Tygr zabiják. Tak jej nazvala média krátce po tragédii, která před deseti lety otřásla národem. Jenže tygr jménem Ligar v tom byl nevinně. Posuďte sami. Vysokoškolský student slaví složení zkoušky. Pod vlivem alkoholu se chce vytáhnout před spolužáky. Navrhuje návštěvu zoo a vsází se, že se vykoupe v tygrově bazénku. Přelézá vysoký plot. Na vrcholu přece jen na chvíli zaváhá, rozhlíží se. Jenže spolužáci čekají a výběh vypadá bezpečně, ussurijský tygr není v dohledu. Student skočí dovnitř a míří k vodě, ale v tom okamžiku je zle. Šelma, vyrušená a polekaná hlukem, jde instinktivně bránit své teritorium a výhružně mladíka udeří tlapou. Zvířecího vetřelce by úder pravděpodobně pouze zahnal, ale student je na místě mrtev. Ani zásah ošetřovatele již nepomáhá.
Tygrův čin nemá v historii zoo obdoby, válka o jeho život je zahájena. Vítězí obránci zvířete, podle jejichž mínění by bylo nesprávné tygra za přirozené chování trestat. A tak tygrovi nakonec nic nebránilo dožít se velmi slušného věku. Utracen byl před dvěma lety ve svých patnácti letech kvůli zdravotním potížím.
Koňská babička
Samice v přírodě ohroženého koně Převalského Cilka se narodila roku 1972 v pražské zoo pražské klisně Vesně. Jejím otcem byl slavný hřebec Bars z ukrajinské stanice Askania Nova, který byl potomkem poslední klisny odchycené ve volné přírodě. V zoo v Troji žil dvacet let. Za svůj život zplodil 56 potomků. Cilka přivedla na svět čtyři hřebečky a šest klisniček. Všechny své děti přežila. Některá z jejích 11 vnoučat byla vypuštěna do volné přírody a nyní se prohánějí po své původní vlasti - po Mongolsku. Nejstarším koněm svého druhu na světě se stala 10. února 2006, kdy v Lodži uhynul o téměř dva roky starší hřebec Bento. O několik měsíců později musela být ovšem ze zdravotních důvodů utracena.
Orangutaní lenoch
Půjdete-li okolo nového venkovního výběhu orangutanů, jistě zůstanete chvíli pobaveně stát. Opičí mláďata skotačí na liánách a jsou neuvěřitelně podobná mláďatům lidským. Malý orangutánek se marně snaží vyrovnat v akrobacii gibonům lari, a tak se velice komicky vzteká. Nejstarší orangutan v pražské zoo Káma se už na větvích také neprohání. Je to první orangutan narozený v tehdejším Československu. Je mu už 35 let a v pražské zoo zplodil dva potomky - Filípka a Pagiho. A tak se nejraději válí v pilinách, majetnickým pohledem sleduje samici Upitu a vypadá při tom velice spokojeně.
