Na mezinárodním letišti se setkáte s obrovským množstvím pracovníků u přepážek, na letištní ploše i v letadlech. Nikde však nenarazíte na ty nejdůležitější. Ti se ukrývají v kontrolní věži, odkud řídí veškeré dění na letišti i ve vzdušném prostoru nad našimi hlavami.
Řídící letového provozu jsou v neustálém spojení s ostatním letištním personálem, kterému předávají spoustu informací. Stejně tak jsou ve spojení s posádkami letadel, ať už právě vzlétajících či přistávajících nebo letících někde v českém vzdušném prostoru. Úkolem těchto dispečerů je, aby se letadla nesrazila a aby byl letecký provoz pro všechny bezpečný. U nás tuto službu zajišťují zaměstnanci podniku v názvem Řízení letového provozu (ŘLP).
Nepřetržitý provoz
Bezpečný a plynulý letový provoz je zásluhou celé řady odborníků. Jednak jsou to již zmínění řídící letového provozu (letečtí dispečeři), a jednak radaroví experti, technici a počítačoví odborníci. Všichni tito pracovníci poskytují nonstop, tedy 24 hodiny denně a 365 dní v roce, služby uživatelům vzdušného prostoru. V praxi to znamená, že například letadlo, které vstoupí do vzdušného prostoru České republiky, je od tohoto okamžiku monitorováno a řízeno naším leteckým dispečerem, a to až do okamžiku opuštění českého vzdušného prostoru, kdy si jej převezme kolega ze sousedního státu.
Práce dispečerů
Prostřednictvím radarové obrazovky dispečeři sledují stopu letadla, tedy jeho let, povětrnostní podmínky, hustotu provozu ve vzdušném prostoru a pomocí sluchátek a mikrofonu předávají pilotům letadel aktuální informace a údaje z místa vzletu až do cílového letiště. Kromě toho komunikují s nadnárodním centrem pro evropský vzdušný prostor, které sídlí v Bruselu. Dále plánují a koordinují lety, sestavují a zpracovávají předletové plány pro posádky letadel atd. V České republice tak činí zejména pro letadla odlétající z mezinárodního letiště Praha-Ruzyně.
Prvním kontaktem pilota s řídícím letového provozu je vždy jeho hlas ve sluchátkách, ať už letadlo letí z Prahy, Brna, Ostravy či Karlových Varů, nebo jen naše území přelétává.
Řídicí věž
Nejvyšším bodem na letišti je letištní řídicí věž. Toto pracoviště odpovídá za bezpečný provoz na letištní ploše a v okolním vzdušném prostoru. Dispečeři, kteří tam pracují, dávají letadlům povolení ke vzletu, pokyny pro pojíždění po letištní ploše i po dráze.
Jakmile je vydáno povolení ke vzletu, motory naberou otáčky, letadlo se dá rychle do pohybu, pak se zhoupne a už stoupá vzhůru. Celé dění sledují pracovníci ŘLP na svých radarech, kde vidí množství čísel, která udávají výšku letadla, jeho rychlost a identifikaci letu.
Letové hladiny
Letový provoz probíhá po letových cestách, což jsou jakési vzdušné dálnice, vzájemně od sebe výškově rozdělené do tzv. letových hladin. Označují se čísly a udávají vzdálenost od země. Letové hladiny jsou od sebe vzdáleny zpravidla 300 metrů. Nižší letové hladiny (300 až 1200 m) jsou využívány především malými sportovními letadly. Dopravní letadla létají ve vyšších letových hladinách - od 3000 do 14 000 m nad zemí, výše jen ojediněle.
Radiokomunikační systém
Pro hlasové spojení řídících letového provozu s posádkami letadel je nezbytný radiokomunikační systém. Veškeré přijímače a vysílače jsou pomocí počítačů dálkově ovládány a monitorovány. Hlasové a rádiové spojení vedené s posádkami letadel je archivováno.
Radionavigační zařízení
Navedení přistávajícího letounu do osy dráhy, jeho vedení v přesném kurzu či určení vzdálenosti k přistávací dráze umožňují pilotům radionavigační zařízení. Letiště Praha–Ruzyně má dvě vzletové a přistávací dráhy, na nichž jsou umístěny přesné přibližovací majáky, měřič vzdálenosti a radiomajáky. Ty jsou rozmístěny i na letištích Brno–Tuřany, Ostrava–Mošnov a Karlovy Vary, které mají po jedné vzletové a přistávací dráze.
Traťová radionavigační zařízení
K tomu, aby letadla mohla přesně určit svou polohu při letu, slouží traťová radionavigační zařízení. Umisťují se na významné body letových cest tak, aby bylo zajištěno pokrytí radionavigačními signály v celém vzdušném prostoru našeho státu. Mezi tato zařízení patří všesměrový radiomaják, měřič vzdálenosti a nesměrový radiomaják.
Radary
Pro řízení letového provozu jsou zcela nezbytné radary. Umožňují sledování aktuální vzdušné situace, zobrazují bouřkové oblačnosti a spoustu dalších informací. Rozdělují se na primární radary, tzv. terminální, které jsou umístěné na letištích, a na sekundární, traťové radary, které vyhodnocují situaci ve stanovené letové oblasti.
Telekomunikační síť
Systém pro výměnu zpráv a informací týkajících se letového provozu se nazývá pevná telekomunikační síť. Denní počet přijatých a odeslaných zpráv se pohybuje v řádech desítek tisíc. Ke komunikaci leteckých dispečerů pomocí rádia s posádkami letadel a k hlasové komunikaci mezi jednotlivými stanovišti řízení letového provozu je určena tzv. radiotelefonní ústředna.
Řízení letového provozu je náročná práce několika set vysoce specializovaných odborníků, kteří pracují s nejmodernějšími technologiemi. Podstatou a cílem jejich práce však stále zůstává bezpečnost a plynulost letového provozu na zemi i ve vzduchu.
