Černá díra požírá hvězdu
Astronomům se poprvé podařilo sledovat celý proces, při němž černá díra „pojídá“ hvězdu (žlutý kotouček na obrázku vlevo nahoře), která se přiblížila příliš blízko k černé díře (černý objekt vpravo nahoře – ve skutečnosti však není černá díra pozorovatelná). Hvězda byla postupně její gravitací roztažena do délky (žlutý kapkovitý útvar uprostřed obrázku) a nakonec roztrhána na hvězdné drobky.
Hmota hvězdy se po spirální dráze přiblížila až k černé díře, kolem níž vytvořila prstenec. Tento k smrti odsouzený materiál byl zahříván na vysokou teplotu, přičemž produkoval kromě jiného ultrafialové záření. Nakonec ho černá díra navždycky pohltila. Obrázek byl nakreslen podle informací, které získala americká kosmická observatoř GALEX, pozorující ve vesmíru právě ultrafialové záření. Podle astronomů dochází ve vesmíru k podobným událostem přibližně jednou za 10 tisíc let.
Černé díry vznikají jako konečné stadium vývoje hvězd explodujících jako supernovy, které si i po výbuchu uchovají hmotnost minimálně třikrát převyšující hmotnost Slunce. Kvůli vysoké hmotnosti a silné gravitaci nemohou černou díru opustit žádné částice hmoty ani záření.
František Martinek
Robot má cit v prstech
Robot může mít v rukou sílu svěráku. To není pro konstruktéry žádný problém. Mnohem složitější je, aby umělá ruka ovládala sílu stisku. Když má robot uchopit sklenici, měl by ji stisknout dost silně, aby mu neupadla a nerozbila se. Nesmí ji však stisknout tak silně, aby ji rozmačkal. Lidská ruka to dokáže bez obtíží, protože je obdařena hmatem. Pro robotické ruce to byl donedávna problém.
Britští vědci nyní sestrojili umělou ruku, která má v prstech cit. Jeden senzor hlídá, zda uchopený předmět neproklouzává mezi prsty. Další senzory kontrolují sílu stisku a jiné sledují teplotu drženého předmětu. Novým typem ruky by nemuseli být vybaveni jen roboti. Mohla by posloužit jako protéza lidem, kteří o vlastní ruku přišli při úrazu.
Jaroslav Petr
Chci zalít!
Co si myslí vaše domácí květiny? Asi nic, vždyť nemají mozek. Ale budete se divit, i ony s vámi mohou mluvit. Japonský výrobce hraček Reiko Matsumoto představil speciální hračku, která pomocí senzorů snímá „duševní stav“ květiny (ve skutečnosti vyhodnocuje různá data, jako vlhkost či elektrickou vodivost). Květina vám pak přes tento přístroj, který umí dvě stě frází, sděluje své pocity.
-lež
Legodlová loď
Brit Malle Hawking, šestatřicetiletý IT specialista, je skutečný legomaniak. Po zhlédnutí televizního dokumentu o letadlových lodích se rozhodl si jednu takovou loď postavit ze své oblíbené stavebnice. Jako předlohu si vybral loď USS Harry Truman. Jeho model měří přes 4,5 metru, je široký 1,2 metru a váží 160 kg. Na palubách naleznete 85 letounů a 5000 postaviček posádky.
Stavba spolykala 300 tisíc lego kostiček, čímž se tvůrce zapsal do Guinessovy knihy rekordů.
-lež
Čarodějné lektvary
Recepty středověkých čarodějnic na strasti a slasti života obsahovaly leccos. Křídlo z netopýra, chlupy z potkana, hadí zuby atd. Čím lepší účinek tím nechutnější přísady! Asi proto má moderní medicína tendence házet i historické zprávy o použití různých bylin do plesnivého pytle s cedulkou šarlatánství. Leckdy mohou přijít o pozapomenutá vodítka k novým lékům. Vědci z jedné renomované americké kliniky se rozhodli ověřit účinky stromu Atuna racemosa. Podle herbáře nizozemského přírodovědce Rumpfia z roku 1690 se ořechy tohoto stromu používaly k léčení průjmů. Pro vzorky si vědci museli udělat výlet do Tichomoří. V laboratořích pak připravili extrakt, který přidali ke vzorkům škodlivých střevních bakterií. Ukázalo se, že si svými účinky nezadá s komerčními antibiotiky. Potkanům ale chlupy netrhejte. To opravdu nefunguje.
Pavel Linhart
Muzikální mandarínština
Hudba a řeč jsou pro mozek dvě rozdílné věci. Když se ale spolu baví dva Číňané, v jejich hlavě se odehrává koncert. Soudí se, že hudba a řeč si rozdělily mozek podle hemisfér napůl. V pravé (intuitivní a umělečtěji založené) polovině se zpracovává hudba a v levé (exaktní, matematické) řeč. Existují ale tonální jazyky jako třeba čínština, kde to neplatí. V čínštině může mít jedno slovo několik významů podle tónu, kterým se pronáší. Slovo tak musí být nejprve zpracováno podle melodie v pravé polovině mozku a až potom levá polovina určí jeho význam.
To má nepříjemné důsledky.
Číňané, kteří pro zlepšení sluchu používají kochleární implantáty, mají problémy řeči porozumět, protože současné implantáty tónové rozdíly nepřenesou.
Pavel Linhart
