V mrazivém dni si povídali u brněnských sadů Věra s Edou. Věra se otřásla: „Hele, já už jdu, jsem celá zmrzlá.“ „Tak jo, aspoň chytím šalinu. A díky ti za slizouny,“ Eda pozvedl skleničku s houbami v láku. Pak si dal asi padesátimetrový sprint na zastávku za tramvají. Řidič pozoroval dobíhajícího mladíka v zrcátku a před nosem mu zavřel dveře, i když měl ještě na semaforu červenou.
Také cestující Mach pozoroval z teplíčka tramvaje závod. Přidržel dveře, aby je Eda mohl rozrazit. Eda vpadl dovnitř a Mach mu přistrčil noviny: „Řidič bude zuřit, usaď se a dělej, že čteš.“ Mach předpovídal dobře. Řidič si přivedl strážníka z křižovatky.
„Někdo mi vzadu rozrazil dveře a já nepojedu, dokud nevypadne. A s pokutou,“ rozčiloval se. V zadním voze pak řidič ukázal: „To je on!“ Mach zaprotestoval: „Ale to se mýlíte, ten hoch s námi jede už asi půlhodinku. Ten, co sem vlítl, tak zatímco jste lezli zadním vchodem, vylezl předním a šel do prvního vozu.“ Strážník vzal se zájmem Edovi z ruky sklenici: „Á houbičky, ty já rád.“ Pak navrhl řidiči: „Jdeme dopředu, nebo to necháme plavat?“ Eda se zvedl: „Vemte si ty houby, když je máte rád.“ Machovi později řekl: „To za to, že to nechal být, i když poznal, že jsem to byl já.“ Malý incident byl příčinou velké bouračky.
Rozrušený řidič se prudce rozjel a nezareagoval včas na dodávku, která před ním náhle zabrzdila. Eda a Mach šli pěšky, když slyšeli, že pro dodávku musí přijet jeřáb. Mach mudroval: „Tys doběhl tramvaj, pak jsme doběhli tramvajáka a teď doběhneme domů po svých.“
***
Otázka pro čtenáře: Podle kterých tří věcí strážník poznal, že právě Eda naskočil do tramvaje? Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.
Sdílej
23. února 2007 • 13:18 Vyšlo v ABC 3/2007
