Lotosové nádobí
Mytí hrnků a talířů by mohlo být už brzy minulostí. Museli bychom je ale vyrábět z materiálů, které vědci odkoukali od lotosu. Listy této vodní rostliny jsou vždycky čisté a nikdy se neušpiní. Chrání je zvláštní vosková vrstvička vytvarovaná do pravidelně rozmístěných mikroskopických sloupečků. Pod mikroskopem připomíná povrch lotosového listu podložku, na které se prodávají vejce. Díky mikroskopickým hrbolkům se voda na listu nikdy nerozlije do souvislé vrstvy. Vytvoří v důlcích mezi sloupečky kulovité kapky a ty beze zbytku odtečou. Nečistoty ulpívají jen na mokrém povrchu, suchého se nechytnou.
Nizozemští inženýři dokážou pomocí laseru vytvořit na výrobcích z umělé hmoty stejný povrch (na menším obrázku), jaký chrání lotosové listy. Takto upravená umělá hmota se nešpiní. Konec kuchyňských dřezů je tak možná na dohled.
Jaroslav Petr
Superpočítač a klima
Potřebujete něco rychle spočítat?
Pak se přihlaste do programu amerického vládního oddělení pro energetiku. Mohli byste získat přístup k nejrychlejším superpočítačům světa. Tedy teoreticky. Program je určen především vědeckým institucím a univerzitám. Superpočítače řeší komplexní výpočty např. v astrofyzice. V rámci programu se vědci chystají simulovat klima za posledních 21 000 let a provést odhad na dalších 2000 let dopředu. Zajímat je budou hlavně náhlé zvraty klimatu, které nejsou v historii ojedinělé. Poslouží jim k tomu desátý nejrychlejší superpočítač světa pojmenovaný Jaguar. Tato kočička se skládá z pěti tisíc tří set dvoujádrových procesorů a každé jádro si spokojeně přede na frekvenci 2,6 GHz. Snad se Jaguar neinspiruje Stopařovým průvodcem po galaxii Douglase Adamse a na základní otázku života, klimatu a vůbec neodpoví jen stručně - čtyřicet dva.
Pavel Linhart
Vypnout bolest
Necítit bolest není většinou žádná výhra, jak by se mohlo zdát. Jak postupně odhalujeme, kde a jak pocit bolesti vzniká, rýsují se možnosti pro výrobu velmi účinných léků proti bolesti. U šesti dětí, které nemohou cítit bolest, našli vědci mutaci v genu SCN9A. Sodíkové kanály v nervových zakončeních, které jsou podle tohoto genu „vyráběny“, u těchto dětí nefungují. Jejich správná funkce je však nezbytná. Bez nich
se informace o bolesti nedostane k řídícím orgánům, a tak se tělo chová, jako by se nic nedělo. Pokud by se povedlo kanály uměle blokovat, mohli bychom vyrobit účinné léky proti bolesti a to bez vedlejších efektů, jako jsou malátnost nebo návykovost, které současné léky provázejí. A u zubaře byste se nemuseli rozhodovat, jestli je vám milejší trocha bolesti, nebo zcepenělá pusa po lokální anestezii.
Pavel Linhart
Zabiják smog
Asijská velkoměsta celosvětově vykazují nejhorší stav ovzduší. Způsobují ho nejen zplodiny z prudce vzrůstajícího počtu automobilů a továren, ale také odpad vzniklý při těžbě nerostných surovin, především fosilních paliv - ropa, zemní plyn či uhlí. Například v Pekingu, Dillí nebo Dháce překračuje průměrný roční stav PM10 (hlavní škodlivá látka, vznikající při spalování fosilních a jiných paliv) hodnotu 70 mikrogramů na m3. Podle nejnovějších směrnic Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) a Evropské komise by se však tato hodnota měla pohybovat pod hranicí 20 mikrogramů na m3.
Jen za loňský rok na celém světě zemřelo na následky znečištění vzduchu téměř 750 tisíc lidí, z toho přes 537 tisíc z Asie. Tento smutný výsledek ve společné zprávě zveřejnily Asijská rozvojová banka a WHO.
Václav Stárek
Krtek čichá pod vodou
Americký krtek hvězdonosý je ve vodě jako doma. Loví tam nejrůznější drobné živočichy. Vědci se domnívali, že kořist vyhledává hmatem - velmi citlivými prstíkovitými výběžky, jež mu vyrůstají na všechny strany z konce čenichu. Jim také vděčí za své přízvisko „hvězdonosý“. Americký zoolog Kenneth Catania si ale všiml, že krtek má ve vodě u nosu velké bubliny, které střídavě vystrkuje a zase zatahuje do nosních dírek.
K čemu je to krtkovi dobré? Při pokusech v malém bazénku se ukázalo, že krtek bublinami „ohmatává“ všechno, k čemu se pod vodou dostane. Pach brouků, červů a dalších tvorů ulpí na vystrčené bublině. Když krtek bublinu zatáhne, dopraví pach do nosu k čichovým buňkám. Díky tomu může pod vodou čichat. Při lovu v zakalené vodě mu to přijde náramně vhod.
Jaroslav Petr
Na co umřel Napoleon?
Po porážce u Waterloo v roce 1815 uvěznili Britové francouzského císaře Napoleona na ostrově Svaté Heleny v jižním Atlantiku. Tam také 5. května 1821 zemřel. Stráže jej hlídaly ve dne v noci. Co by se stalo, kdyby Napoleon uprchl? Chopil by se opět moci? Změnil by světové dějiny?
Mezinárodní tým lékařů prozkoumal všechny dostupné materiály o zdravotním stavu velkého francouzského vojevůdce včetně výsledků pitvy jeho těla. Došli k závěru, že Napoleon už by historii nepřepsal. Byl smrtelně nemocný.
Nejnovější výzkumy vyvrátily spekulace o tom, že Napoleon byl otráven arzenem. Zemřel na rakovinu žaludku. Tehdejší medicína byla proti jeho chorobě bezmocná. Dokonce ani dnes by mu lékaři nedokázali pomoci. Vážné onemocnění dokazuje i fakt, že Napoleon zhubl v posledním půlroce života o deset kilogramů.
Jaroslav Petr
Útok horkem
Americká armáda představila prototyp nové zbraně, které dala název Silent Guardian (tichý strážce). Na rozdíl od jiných zbraní tato nezpůsobuje smrt ani trvalá zranění. Stroj generuje teplo, jež může ve formě neviditelných vln vyslat na konkrétní živý cíl. Člověk zasažený vlnou horka má v ten okamžik silný pocit popálení celého těla, což jej na určitou dobu paralyzuje a vyvolá v něm paniku. Přitom jde víceméně jen o psychologický efekt. Teplota, jíž je tělo oběti zasaženo, nepřesahuje šedesát stupňů Celsia a po zklidnění organismu nezanechají účinky zbraně žádné následky.
-lež
